Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvHlavní myšlenka sci-fi příběhu Bod obnovy se točí okolo ústavního práva každého člověka na „jeden celý život“. „Pokud se vám stane nehoda, jste oživeni a můžete pokračovat dál ve svém životě. Stačí si každé dva dny pravidelně vytvářet digitální zálohu své osobnosti - bod obnovy,“ praví text distributora. Otázka na představitele jedné z hlavních rolí, se tak nabízí sama. Bylo by správně, kdyby se něco takového stalo realitou?
„Bylo a zároveň nebylo. Ale principiálně: skoro všechno, co lidstvo vymyslelo, vymyslelo z touhy po poznání nebo touhy zkvalitnit život každého z nás. Jenže je to stejné jako třeba s umělou inteligencí. Někdo něco vymyslí a hned je tam další člověk, který už vymýšlí, jaký z toho bude mít osobní prospěch, jak se to dá zneužít a zdali se tím dají ovlivnit masy. Takže na tu otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Já myslím, že by bylo dobré tu možnost mít, když už člověk třeba nežije jen pro sebe a má rodinu. Může to odbourat strach z toho „co by kdyby“. Jenže na druhou stranu, když bod obnovy budu mít, může mě to vést k více nezodpovědnému chování. Je to složité,“ přemítá Hádek.
Film stihl vidět ještě před karlovarským uvedením. Moc velkým příznivcem sledování snímků, ve kterých si zahrál, však není. „Už je to lepší, ale dřív to bylo tragické. Neviděl jsem kvůli tomu většinu věcí, ve kterých jsem účinkoval. Špatně jsem se s tím srovnával, dívat se sám na sebe. Vždyť přece: kdo na sebe kouká hodinu a půl ráno do zrcadla? Teď už jsem na sebe hodnější, dřív jsem měl problém s tím, že jsem na sobě viděl jen chyby. Naučil jsem se na sebe dívat právě proto, abych ty chyby už neopakoval. Ale když je neopakujete, tak vyrobíte jiné... No někdy je to fakt trápení se na sebe dívat,“ popisuje.
Zažívá podobné pocity i když sleduje hrát svého mladšího bratra Kryštofa Hádka? „To je těžký. Pořád tam totiž vidím bráchu. Nemůžu ho soudit a ani nechci. Nejde mi to. Už jen z titulu věku. Jak je o sedm let mladší, já furt vidím toho Kryštůfka, i když už je mu čtyřicet a mě čtyřicet sedm. Opravdu mě ale bavil v jedné v pohádce, kde hrál zlého prince, tam byl famózní. A teď taky v seriálu Volha. Přišel mi tam jako Švejk roku 2023,“ říká o postavě Standy Pekárka z pětidílné minisérie České televize.
Chorvati mě okouzlili
Nedávnou spolupráci s chorvatskými filmaři, kteří se podílí na vzniku minisérie Na vlnách Jadranu, si Hádek nemůže vynachválit. „Bavili mě. Cítil jsem velkou příbuznost, ale nevím, jestli to nebylo dané tím, že filmařskou profesi prostě dělá určitý typ lidí. Každopádně mě okouzlili,“ říká.
Na otázku, zdali se v minisérii objeví i nějaké typické české dovolenkové reálie odpovídá: „Jsou tam, ale já je občansky nesdílím. Vím, že se říkalo, že jsme paštikáři. Chorvati nám snad i jednou zakázali dovážet si potraviny, jestli si to pamatuju správně? Ale když nás tam jezdí skoro milion každý rok, tak je jasné, že asi nějaké procento lidí bude dělat ostudu. To tak prostě je. A samozřejmě si z nás Chorvati dělají legraci třeba kvůli oblečení nebo konzervám, ale co jsem teď měl možnost poznat tamní realitu, tak jsem se s tím nesetkal. Jejich předsudky vůči nám a stejně tak naše vůči nim mizí,“ míní.
V rozhovoru se dál dozvíte, jak se spolu členové štábů dorozumívali, jestli mohl Matěj Hádek řídit loď na moři nebo proč si myslí, že téma Bodu obnovy by se klidně brzy mohlo stát naší realitou. Na závěr pak herec promluvil i o svém pohledu na činnosti skupiny bratří Mašínů.
