Víno s příměsí z tygřích kostí. Kožešiny z ledního medvěda. Slonovina. Žraločí ploutve, vzácné korály. Sotva narozená lvíčata. Mláďata ocelotů, kriticky ohrožení ještěři, hadi, papoušci... Seznam zvířat a zvířecích "produktů", jež se dají nelegálně koupit na internetu, by dokázal zaplnit celou tuhle stránku. Nebo spíš celé noviny.
Je to ona odvrácená strana internetu, zázraku 20. století, který pohádkově usnadnil komunikaci i získávání informací. Podle ochránců přírody však právě internet představuje pro vzácná zvířata a rostliny momentálně největší hrozbu.
"Z webu se stala dominantní složka celosvětového obchodu s ohroženými druhy," prohlásil Paul Todd z Mezinárodního fondu na ochranu zvířat. "Je to jedna z největších výzev, jimž čelíme," řekl na konferenci zemí, jež se připojily ke smlouvě CITES.
Je to dokument, jehož plný název zní Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. V platnosti je už pětatřicet let, během nichž podpis připojily vlády 175 zemí včetně Česka.
CO JE CITESÚmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin platí od roku 1975 a sdružuje 175 zemí světa včetně České republiky. Schází se každých dva a půl roku. Smyslem je regulovat legální obchod se zvířaty a rostlinami a potírat ten nelegální. Seznam druhů, které CITES chrání, čítá přes 33 tisíc položek. Letos se signatáři CITES sešli v katarském hlavním městě Dauhá. |
CITES je na poli ochrany přírody jednou z nejdůležitějších mezinárodních úmluv, ale přesto ročně operuje s rozpočtem ve výši pouhých pěti milionů dolarů.
Každých dva a půl roku se zástupci zemí spolu s vědci a ekology scházejí na velké konferenci. Letos se sjeli do katarského hlavního města Dauhá a dva týdny diskutovali a hádali se. Onen základní rozpor je vždy stejný: na jedné straně obchodní zájmy, na straně druhé ochrana přírody.
Aktuální příklad? Slonovina. Tanzanie na letošní konferenci navrhla, aby byl zákaz obchodu s tímto vzácným "materiálem" zrušen. Pohnutky africké země jsou jasné: ráda by na trzích udala 90 tun své slonoviny, což by jí vyneslo až 20 milionů dolarů. Tanzanští delegáti argumentovali tím, že sloní populace se za poslední dekády významně rozrostla a že v jejich zemi jsou sloni vyloženě přemnožení. Ničí úrodu a zabíjejí lidi.
V tomto sporu vyhráli ekologové - účastníci konference tanzanský návrh odmítli. Jinak ale ochránci přírody odjedou z Dauhá spíše zklamaní. V několika jiných případech totiž zvítězila obchodní "klika". Včera třeba delegáti konference odmítli vzít pod ochranu dva ohrožené druhy žraloků - kladivouna a žraloka dlouhoploutvého. V minulých letech ubylo kvůli nadměrnému lovu až 80 procent jedinců. Jenže idea regulace výlovu mořských druhů má na konferenci jednoho obrovského odpůrce: Japonsko. To už předtím zablokovalo i návrh na omezení exportu tuňáků.
Ne viník, jen prostředek
Ale zpět k nebezpečí internetu. Mezinárodní fond na ochranu zvířat v uplynulých letech vypracoval několik průzkumů a závěry jsou alarmující. Za tři měsíce roku 2008 například zaznamenal sedm tisíc případů ilegálního prodeje v hodnotě skoro čtyř milionů dolarů.
Obchody se odehrávají na tajných aukčních stránkách či uzamčených chatech. Většina transakcí probíhá v USA, ale čile se obchoduje i v Evropě, Číně nebo Austrálii, konstatuje fond. Nejžádanějším artiklem je slonovina z Afriky. Například portál eBay už proto obchod se slonovinou úplně zakázal. Učebnicovou ukázkou toho, co může napáchat internet, je podle fondu případ čolka luristánského, jehož populace se kvůli webovému obchodování snížila o osmdesát procent.
Pravda je - a zaznělo to i v Dauhá - že internet sám o sobě není viníkem. Jen prostředkem.
