Zemětřesení kdekoli je pro lidi katastrofou. - Ale v použití slova tsunami v češtině bych žádnou katastrofu nehledal (a to ani češtinářskou, ani faktickou), naopak bych tuto podobu slova rád zachoval - neboť mi připadá, že právě toto slovo lépe vystihuje polohu naší zemičky, jev zvaný tsunami přece je a vždycky bude pro ČR velmi exotický (můžete spílat praotci Čechovi, jak chcete).

Tak holt nemáme mořské pobřeží, ČR se nerozprostírá u oceánu... má to své nevýhody, ale i výhody - smiřme se s tím.

Navíc - proč se furt odvozuje toto slovo od japonštiny - jev samotný přece pozorovali i jinde a pojmenovat si ho mohou národy kdekoli na světě podle svého - stejně jako Slováci mají třeba cencúle a my rampouchy...

Hm ,a tu v BA máme katastrofu lebo napadlo 5 cm snehu , slečna nadávala na cestárov lebo na letných pneumatikách nevedela prejsť cez obrubník na parkovisku

Skutečně cunami?

Existuji dve formy prepisu japonske slabiky 「つ」do cestiny. Ta tradicni, zakodovana do cestiny uz asi 120 let, se prepisuje "cu". Pak se tu po roce 2004 po nicive cunami/tsunami jaksi nepravem, zrejme nedomyslenym prepisem pres anglictinu, ustalil a to jenom u slova cunai/tsunami prepis "tsu". Sice to neodpovidalo tehdejsim pravidlum ceskeho prepisovani, ale jelikoz se to rozsirilo, tak z pragmatickych duvodu ustav pro jazyk cesky povolil i prepis "tsu", takze oba jsou nyni spravne. Ovsem slabika つ u vsech jinych japonskych slov je stale spravne do cestiny prepisovana "cu". Napriklad Cukusima (mesto v Japonsko - nad s ma byt hacek), a ne Tsukusima, cuki (mesic) a ne tsuki atd atd. Jeste dodam, ze ceske "cu" je o krapet blizsi spravne vyslovnosti japonske slabiky つ nez anglicke "tsu".

Pro tamní lidi katastrofa a přeji jim co nejlepší zvládnutí přírodní katastrofy. Z hlediska geologické historie je však ten region JV Asie jeden z nejzajímavějších na světě. Život se tam vyvíjel doslova v rytmu sopek a výkyvů mořské hladiny.

Jj fascinujici zemetreseni ted

Tak “cunami”, jo? Dnes opravdu může psát, každý nevzdělaný jouda.

"Cunami je správně dle zásad přepisu japonských jmen do češtiny. Správně jsou oba výrazy, přestože tsunami je častěji používané."

Kdo je tady jouda?

Proč jsou u článku staré fotky?

Počítám že ty vybrané staré vypadají zajímavě, resp. jich bylo dost, aby byly vybrány ty nejlepší. Nynějších ještě není tak moc a nevypadají zajímavě, tak je přeci zbytečné je tam dávat...

Ostatně mnoho českých rádobynovin to používá už roky - do článku o nehodě dají ilustrační foto pěkné sanitky nebo hezké fotky z jiné nehody, do článku o zkoušce Trinity a přeživšímu děvčeti (tehdy) fotku někoho úplně jiného atd.

Asi moderní novinářský standard, jak podpořit čtenost pomocí něčeho jiného co se klidně stalo jinde a jindy.

Po zemětřesení hrozí cunami s třímetrovými vlnami.

U nás hrozí na D1 třicet centimetrů nového sběhu...

sběhu?