Tanec mezi vlky. Tak pro někoho vyznívá rozruch kolem právě vydané jihočeské vyhlášky k regulaci této chráněné šelmy. Takzvané opatření obecné povahy namířené na zvířata s problematickým chováním napadají totiž jejich ochránci.
Myslivci a chovatelé hospodářských zvířat naopak rozhodnutí vítají, avšak zdá se jim příliš těžkopádné. Odstranění škodících vlků nebo jeho křížence se psem bude totiž povolovat speciální pohotovostní štáb vedený státní Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK).
„Je to podle mě dost kostrbaté řešení. V sousedním Rakousku likvidují takové nezvladatelné vlky okamžitě a bez složitého posuzování nějakým štábem,“ myslí si jednatel Okresního mysliveckého spolku v Českém Krumlově Jaromír Nosek.
Vyhláška podrobně informuje, za jakých podmínek může ztratit vlk statut ochrany ohroženého druhu a jakým způsobem pak bude možné jeho působení eliminovat. Vždy to má být cestou od nejmírnějších opatření, jeho usmrcení je možné až na posledním místě. Zásah do života problematických jedinců má posuzovat štáb složený mimo jiné z myslivců, policistů, zástupců místních samospráv, veterinářů a kraje.
Rozruch vyhláška vyvolala už v průběhu přípravy hlavně u spolků. V jižních Čechách proti ní vystoupila s námitkami například Zoo Tábor, dále sdružení jako Hnutí Duha, Calla nebo Hlas zvířat, což je seskupení vedené pražskými právníky. V minulosti Hlas zvířat uspěl v tažení proti množírnám a prosadil jejich nezákonnost.
Do naší krajiny vždycky patřil
Oponenti argumentují především tím, že vyhláška neodpovídá zákonu na ochranu přírody a krajiny nebo že takzvaný pohotovostní štáb nemůže rozhodnutí k vyjmutí vlka z ochrany vůbec vydávat. Také se jim nelíbí, že opatření postrádá specifika, jako předepsané pravidelné kontroly lokalit. Dále namítají, že nestanovuje, jestli převládá veřejný zájem vztahující se ke škodám způsobeným vlky nad zájmem jejich ochrany.
Zoo Tábor dokonce před časem, kdy se vyjadřovala k podobné vyhlášce vydané v Královéhradeckém kraji, iniciovala proti ní petici, kterou podepsalo jedenáct tisíc lidí. „Vlk obecný je u nás chráněný jako ohrožený druh, jeho zabití je tak trestným činem,“ upozornil ředitel Zoo Tábor Evžen Korec.
Ochránci vlka zdůrazňují, že tato šelma reguluje volně žijící přemnoženou zvěř a do naší krajiny vždy patřila. Zároveň nevěří v nezávislost pohotovostního štábu.
Farmář přišel po útocích už o 57 ovcí. Nechci vlky krmit, říká |
Podle Petra Lhotky z odboru životního prostředí jihočeského krajského úřadu už na severovýchodě Čech obdobná vyhláška k vlkům platí a funguje také v Libereckém kraji. V Rakousku řeší regulaci vlků trochu jinak, protože tato země upřednostňuje víc vlastnická práva.
Podle Jaromíra Noska z českokrumlovského mysliveckého spolku mají v poslední době hodně škod způsobených vlky farmáři na Hornoplánsku u Lipna a také u Malont na Kaplicku. Pohybuje se zde několik smeček. Chovatelé hlavně ovcí tvrdí, že někteří jedinci ztrácejí plachost.
Proti opatření obecné povahy je podle Lhotky možné se bránit jen soudní cestou. Zoo Tábor chce k němu nejprve podat žádost o jeho přezkum k ministerstvu životního prostředí.
Vlk obecný je chráněným živočichem v celé Evropě. Místní pastevci před ním chrání stáda hlavně pomocí ohradníků a velkých psů. Jihočeská vyhláška se netýká vojenských újezdů, chráněných krajinných oblastí, národních parků a rezervací a má platit do 31. ledna 2033.
