Záběry do tváří poslancům během Zelenského proslovu ukázaly, jak jsou z jeho výtek do jisté míry zaražení. Když ukrajinský prezident skončil, přišel potlesk ve stoje.
„V Evropě vyrostla zeď mezi svobodou a nesvobodou,“ zdůraznil Zelenskyj a připomněl Němcům samotným, když byli za studené války rozděleni na dvě země a jejich hlavní město dělila také zeď. Vyzval je, aby se odvážili přes tu zeď nahlédnout, aby viděli, jak to na Ukrajině nyní vypadá.
A vzpomněl na blokádu Berlína v 50. letech minulého století, kdy jeho západní část zachránil letecký most, díky kterému se jeho obyvatelům dostávalo potravin a dalších nezbytných potřeb. Ten ale pro těžce zkoušenou Ukrajinu nyní není možný, protože země nemá zajištěnou bezletovou zónu a ruské letectvo tak může volně útočit i na civilní cíle.
Německého kancléře Olafa Scholze vyzval Zelenskyj, aby tuto zeď, která rozděluje Evropu na svobodnou a nesvobodnou část, pomohl rozbít. Připomněl Němcům, že mají v tomto ohledu po druhé světové válce vlastní historickou odpovědnost. A to za to, že se opět nebudou vyhlazovat města a celé národy. Upozornil, že to je přesně to, co právě nyní Rusko na Ukrajině páchá.
„Ruská armáda nerozlišuje mezi civilisty a vojáky, střílí na všechny. Zatímco k vám hovořím, Rusko bombarduje naše města, nemocnice, školy, divadla,“ řekl. Zasažen byl i památník v Babím Jaru, kde nacisté zavraždili během dvou dnů skoro 34 tisíc Židů, připomněl s tím, že ještě loni k němu zavítal německý prezident Frank-Walter Steinmeier.
„Je těžké bránit svou zemi bez vaší pomoci, je těžké bez vás bránit Evropu,“ povzdechl si také Zelenskyj.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvNATO do války nezasáhne
Německý kancléř Olaf Scholz podpořil slovy prezidenta Zelenského, na Ukrajinu poputuje z Německa humanitární pomoc či vojenský materiál.
„Stojíme na straně Ukrajinců, podporujeme je v jejich odporu proti ruské agresi a podporujeme je v obraně jejich země finančními prostředky, humanitární pomocí a také pokračujícími dodávkami vojenského materiálu,“ prohlásil Scholz. „Je ale nutné jasně a srozumitelně říct, že NATO do této války vojensky nezasáhne,“ zdůraznil.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg potvrdil, že cílem NATO je ochrana členských států. „NATO nese odpovědnost, aby se konflikt nerozšířil do dalších zemí,“ řekl Stoltenberg. „Je to Putinova válka a on ji musí zastavit,“ dodal.
Německo přezbrojuje i letectvo, jde do „neviditelných“ stíhaček F-35 |
O Putinově odpovědnosti hovořil i Scholz, který ruský vpád na Ukrajinu označil za bezdůvodný a nepochopitelný. „Každý v Rusku musí vědět, že prezident Putin jako jediný nese odpovědnost za smrt a zranění ruských vojáků,“ řekl. Uvedl také, že Putin uvrhnul do utrpení nejen Ukrajince, ale i Rusy.
Scholz rovněž zopakoval, že na ohrožení bezpečnosti Evropy vyvolané Ruskem již Berlín zareagoval tím, že se země rozhodla navýšit výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Německo doposud neplnilo tento cíl, ke kterému se zavázaly státy aliance, loni na zbrojení vydalo asi 1,6 procenta HDP.
