Zákaz práce v EU neprošel

Od zpravodaje MF DNES - Německo a Rakousko prohrály první velkou bitvu při rozšiřování EU. Na jednání ministrů zahraničí unie ve švédském Nyköpingu nedokázaly tyto dvě země získat souhlas pro sedmiletou "železnou oponu" proti občanům východoevropských zemí. Ta by Čechům či Polákům i po získání členství v EU zabránila ve zbytku unie pracovat. Právo na pohyb pracovních sil je přitom jednou ze základních svobod, které unie občanům členských zemí garantuje.

Český ministr zahraničí Jan Kavan včera na summitu unii varoval, že prosazení sedmiletého zákazu by mohlo dokonce ohrozit i vstup Prahy do unie. "Mohlo by se stát, že bychom kvůli sedmiletému zákazu mohli i dokonce prohrát referendum o vstupu do unie," prohlásil Kavan.

"Sedm let je nezbytných," tvrdila však při jednání šéfka rakouské diplomacie Benita Ferrero Waldnerová.

Je to dlouhé, oponovaly některé státy
Narazila nicméně nejen na protesty uchazečů, ale i na odpor jihoevropských zemí. "Je to přehnaně dlouhé," řekl španělský ministr zahraničí Josep Piqué k sedmiletému omezení.

Jihoevropané Berlín s Vídní zatím nepodpořili ne proto, že by tak sympatizovali s Čechy a Poláky, ale kvůli tomu, že jim Němci a Rakušané zatím nesplnili jejich požadavek na udržení výše pomoci chudým regionům unie, kterou Jihoevropané "na oplátku" požadovali.

Vídeň a Berlín definitivně neprohrály
Vídeň ani Berlín tím však definitivně neprohrály svůj boj o prosazení lhůty, po kterou nebudou smět Češi, Maďaři či Slovinci volně získávat práci v EU. Tento boj trvá. Neshoda v Nyköpingu neznamená ani konec návrhu Evropské komise, který Berlín a Vídeň v zásadě podpořil.

Stanovisko Bruselu větší polovina členských zemí podporuje, neboť dává členským státům částečnou možnost, aby samy rozhodly, zda chtějí nějaká omezení uvalit, nebo ne a jak dlouho je chtějí uplatňovat. Počítá i s revizí omezení.

Referendum o EU by mohlo ztroskotat, varoval Kavan
Část uchazečů však postupuje, jako by se těmto omezením dalo zabránit. Tak český ministr zahraničí Jan Kavan v Nyköpingu varoval, že pokud Rakušané a Němci prosadí navrhovaná omezení, může na tom ztroskotat i české referendum o vstupu do EU. "Bude to mít velmi negativní dopad na naše obyvatelstvo, psychologicky i politicky, a posílí to euro- skeptické názory," tvrdil.

Nejtvrdší odpůrci omezení, k nimž vedle Čechů patří ještě Poláci, však mají slabé karty: omezení mohou ztroskotat jen na vetu člena unie. Ani Jihoevropané, podporovaní Francií, však k nim nemají nepřekonatelný odpor. Tyto země jsou jen proti tomu, aby se nynější jednání omezila pouze na toto téma.

Bojí se, že když si nyní bohaté Německo vyřeší tento problém, nebude už dbát to, že s rozšířením přijdou chudé oblasti Řecka, Španělska či Itálie o dotace od EU.

"Je to otázka zdravého rozumu. Nechceme nic jiného než to, aby se to vzalo v úvahu. Není to nic proti rozšíření," tvrdil španělský ministr Josep Piqué.

Až se vyřeší tento problém (a také problém Francie, která se bojí o dotace pro své zemědělce), padne zřejmě i odpor evropského Jihu proti požadavkům Rakušanů a Němců.

Očekává se, že obavy Španělů i dalších "chudých" zemí odstraní rozhodnutí červnového setkání šéfů vlád EU ve švédském Göteborgu. Šéf Evropské komise Romano Prodi už nyní řekl, že chápe španělský požadavek na politické záruky do budoucna.

Také uchazeči žádají výjimky, hájí návrh Ferrero-Waldnerová
Němci a Rakušané se zatím snaží hrát na to, že mají právo dočasně bránit Čechům či Polákům v hledání práce na svém území. Ferrero-Waldnerová to zdůvodňovala i poukazem na uchazeče, kteří podle ní žádají od unie "stovky" výjimek. Jen Česká republika žádá nyní asi o dvacet výjimek, při nichž v Česku nebudou po určitou dobu platit pravidla unie.

Navrhovaná opatření unie neznamenají, že Češi či Slováci vůbec nebudou smět pracovat v dnešní unii. Znamenají ale to, že k tomu budou stejně jako dnes potřebovat souhlas jednotlivých států.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video