"Dnešní start se odkládá. Během plnění externí palivové nádrže byl detekován únik vodíku mezi palivovou nádrží a odsávacím potrubím, které odvádí plynný vodík bezpečně od raketoplánu na místo, kde se plyn spaluje," oznámil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na svém webu.
Raketoplán teď bude muset na start čekat až do 30. listopadu. Prodleva je nutná, protože od 8. listopadu bude rovina oběžné dráhy stanice ISS (k níž Discovery letí) taková, že stanice bude značnou část dne na slunečním světle. Raketoplánu přitom vyhovuje být více ve stínu (čtěte Raketoplán musí letět brzy, jinak ho Slunce "upeče") Takové podmínky nastanou právě až koncem měsíce.
Ground Umbilical Carrier Plate - zařízení na odsávání plynného vodíku z palivové nádrže raketoplánu. Únik vodíku v tomto zařízení není úplně ojedinělý, potrápil například i týmy zajišťující let Discovery STS-119 nebo misi Endeavouru STS-127. Foto NASA TV
Ráno to vypadalo na start
V pět hodin ráno přitom naděje na start byla dobrá. Studená fronta, hrozící větrným počasím na Floridě, podle pracovníků NASA překážkou být neměla.
POSLEDNÍ LET DISCOVERYLet s označením STS-133 bude 39. a poslední misí raketoplánu Discovery. Raketoplán pod vedením zkušeného Stevena W. Lindseyho (do vesmíru letí už popáté) dopraví ke stanici ISS logistický modul Leonardo, náhradní díly a externí dopravní plošinu. Mise má trvat 10 dní a 19 hodin. Start raketoplánu byl už čtyřikrát odložen kvůli technickým důvodům i kvůli počasí. |
Povolili proto čerpání paliva do externí nádrže, která při startu zásobuje tři hlavní motory raketoplánu. Po půl jedenácté našeho času začaly do útrob nádrže proudit dva miliony litrů tekutého kyslíku a vodíku. Start byl naplánovaný na 15:04 floridského času (20:04 SEČ).
Nouzově přistát lze v Evropě
Připravena na start byla i letiště v Evropě. Pokud by totiž raketoplán po startu musel přerušit let a nemohl se už vrátit na Floridu (taková fáze nastává zhruba mezi časem T+2:30 a T+8:30 od startu), přistával by právě na starém kontinentu.
Zapojení evropských letišť do programu letů raketoplánů není žádnou novinkou, i když se o něm příliš neví. Žádný raketoplán totiž dosud v Evropě přistávat nemusel. Konkrétně mají v NASA na výběr mezi leteckými základnami Istres (ve Francii), Zaragoza či Morón (obě ve Španělsku).
PROČ SE STARTUJE Z DEŠTIVÉ FLORIDY?Americký vesmírný přístav na Floridě se poměrně často potýká - třeba oproti Bajkonuru - s poměrně častou nepřízní počasí, která čas od času způsobí odklad startu. Florida je totiž hodně na jihu a platí, že čím blíže je místo startu k rovníku, tím větší náklad lze do vesmíru dopravit. Dalším faktorem je to, že z Floridy lze startovat nad oceán. To v případě havárie raketoplánu minimalizuje nebezpečí zranění lidí na zemi troskami. Ze stejných důvodů leží kosmodrom Evropské vesmírné agentury (ESA) ve Francouzské Guyaně v Jižní Americe. |
