Místní jsou na něj hrdí. Pro návštěvníky Liberce může být jen kopcem. Nikdo mu však nemůže upřít téměř uhrančivou dokonalost tvaru. Ještěd jako by vyrůstal přímo z města.
Liberec - Orientace v libereckých ulicích je poměrně složitá, zvláště proto, že ve stotisícovém městě skoro nenajdete rovnou a širokou ulici. Celé město je jakousi mozaikou oblouků a zákoutí. Kdykoliv se však ztratíte, můžete se spolehnout na dva orientační body. Jedním je neorenesanční radnice z konce 19. století, symbol ekonomického úspěchu zdejšího německého obyvatelstva. Její pětašedesátimetrová věž bývá v létě otevřená i pro návštěvníky. Druhým a možná ještě spolehlivějším orientačním bodem je Ještěd. Ve výšce jednoho tisíce dvanácti metrů ze skály vyrůstá kovová hladká stavba, která ani po čtyřiceti letech neztrácí nic z modernosti, lehkosti a odvážnosti. Na vrcholek se z Liberce dostanete buď autem, nebo městskou hromadnou dopravou. Tramvajová linka 3 by vás podle řady turistických příruček měla dovézt téměř až k dolní stanici lanovky, to však už pár let neplatí, a ještě pár let platit nebude. Tramvajová trať prodělává rekonstrukci a její služby nahrazuje autobus. Ze zastávky Kubelíkova vás doveze na úpatí hory. Zdatní turisté se mohou pustit do výstupu pod lanovkou, čtyřsetmetrové převýšení však pohodlněji překonáte nejstarší a v České republice jedinou kabinkovou kyvadlovou lanovkou. Lanovka jezdí celý rok kromě pondělků od 8 do 19 hodin. Autem se na vrcholek dopravíte také. Z Liberce se silnice vine uprostřed hustého lesa, jen místy v úzkých serpentinách probleskne panoráma pod vámi. Po několika kilometrech vyjedete až na sedlo, kterému zdejší říkají Na Výpřeži. To už budete mít vrcholek jako na dlani, stačí jen odbočit doleva a pokračovat ještě o něco odvážnějšími kličkami vstříc vytouženému rozhledu. Zaparkovat můžete až úplně nahoře, ceny za parkování jsou však přímo úměrné nadmořské výšce, levněji lze zaparkovat u hotelu Ještědka anebo můžete nechat vůz úplně dole Na Výpřeži a posledních pár set metrů vyšlapat. Rozhled z vrcholku Ještědu je mimořádný. Za jasného počasí zahlédnete nejen celé Jizerské hory, ale také pěkný kus Krkonoš, část Orlických hor, na opačné straně potom Český ráj nebo nevšední homole Českého středohoří. Za výjimečně jasného počasí je odsud prý vidět až do Prahy. Výjimečně hezké počasí je tady však spíš výjimkou. Právě počasí vlastně Liberec za dominantu vděčí. První dřevěnou boudu z roku 1870 strhla po třiatřiceti letech vichřice a vzala s sebou i osmimetrovou vyhlídkovou věž. Liberecké to přimělo přemýšlet o trochu pevnější stavbě, a tak roku 1906 začali stavět kamennou horskou chatu, ani ta však nevydržela. Počátkem šedesátých let do základů vyhořela, a tak na jejím rnístě vyrostl současný symbol Liberce.
Liberec - Orientace v libereckých ulicích je poměrně složitá, zvláště proto, že ve stotisícovém městě skoro nenajdete rovnou a širokou ulici. Celé město je jakousi mozaikou oblouků a zákoutí. Kdykoliv se však ztratíte, můžete se spolehnout na dva orientační body. Jedním je neorenesanční radnice z konce 19. století, symbol ekonomického úspěchu zdejšího německého obyvatelstva. Její pětašedesátimetrová věž bývá v létě otevřená i pro návštěvníky. Druhým a možná ještě spolehlivějším orientačním bodem je Ještěd. Ve výšce jednoho tisíce dvanácti metrů ze skály vyrůstá kovová hladká stavba, která ani po čtyřiceti letech neztrácí nic z modernosti, lehkosti a odvážnosti. Na vrcholek se z Liberce dostanete buď autem, nebo městskou hromadnou dopravou. Tramvajová linka 3 by vás podle řady turistických příruček měla dovézt téměř až k dolní stanici lanovky, to však už pár let neplatí, a ještě pár let platit nebude. Tramvajová trať prodělává rekonstrukci a její služby nahrazuje autobus. Ze zastávky Kubelíkova vás doveze na úpatí hory. Zdatní turisté se mohou pustit do výstupu pod lanovkou, čtyřsetmetrové převýšení však pohodlněji překonáte nejstarší a v České republice jedinou kabinkovou kyvadlovou lanovkou. Lanovka jezdí celý rok kromě pondělků od 8 do 19 hodin. Autem se na vrcholek dopravíte také. Z Liberce se silnice vine uprostřed hustého lesa, jen místy v úzkých serpentinách probleskne panoráma pod vámi. Po několika kilometrech vyjedete až na sedlo, kterému zdejší říkají Na Výpřeži. To už budete mít vrcholek jako na dlani, stačí jen odbočit doleva a pokračovat ještě o něco odvážnějšími kličkami vstříc vytouženému rozhledu. Zaparkovat můžete až úplně nahoře, ceny za parkování jsou však přímo úměrné nadmořské výšce, levněji lze zaparkovat u hotelu Ještědka anebo můžete nechat vůz úplně dole Na Výpřeži a posledních pár set metrů vyšlapat. Rozhled z vrcholku Ještědu je mimořádný. Za jasného počasí zahlédnete nejen celé Jizerské hory, ale také pěkný kus Krkonoš, část Orlických hor, na opačné straně potom Český ráj nebo nevšední homole Českého středohoří. Za výjimečně jasného počasí je odsud prý vidět až do Prahy. Výjimečně hezké počasí je tady však spíš výjimkou. Právě počasí vlastně Liberec za dominantu vděčí. První dřevěnou boudu z roku 1870 strhla po třiatřiceti letech vichřice a vzala s sebou i osmimetrovou vyhlídkovou věž. Liberecké to přimělo přemýšlet o trochu pevnější stavbě, a tak roku 1906 začali stavět kamennou horskou chatu, ani ta však nevydržela. Počátkem šedesátých let do základů vyhořela, a tak na jejím rnístě vyrostl současný symbol Liberce.
