Zrovna když minulý čtvrtek zavítal do Izraele americký viceprezident Joe Biden, oznámili Izraelci, že ve východním Jeruzalémě (tedy od roku 1967 Izraelem okupované části města, kterou obývají především Palestinci) postaví novostavby pro Židy. Konkrétně by mělo vzniknout asi 1 600 nových bytů. (více o návštěvě Joea Bidena v Izraeli)
Jak pak televizím v USA řekl David Axelrod, hlavní poradce amerického prezidenta, byla to "urážka". Barack Obama totiž od počátku svého fungování po Izraelcích žádá, aby zastavili další rozšiřování židovských osad na okupovaných územích Západního břehu Jordánu, protože to znemožňuje jakoukoliv dohodu s Palestinci. "A teď ještě tohle," soptil Axelrod.
Že diplomatické servítky dostaly na frak, potvrdil i izraelský velvyslanec v USA Michael Oren při sobotní telefonické konferenci se svými izraelskými diplomatickými kolegy.
Čtvrt století nebyly vztahy mezi USA a Izraelem tak napjaté
Oren prohlásil, že vztahy mezi Izraelem a USA už čtvrt století nebyly tak napjaté jako nyní. Konkrétně od střetu mezi Henrym Kissingerem a Jicchakem Rabinem v roce 1975 ohledně stažení Izraele ze Sinaje.
Nejde ale jen o rozčilení diplomatů. Izraelská policie včera posílila svoje hlídky v jeruzalémském Starém městě. Tamější palestinští obchodníci zabedňovali svoje krámky. Očekávaly se násilnosti. Nakonec panoval klid, alespoň včera.
Izraelské noviny nevědí přesně, jestli to oznámení v den Bidenovy návštěvy byla jen shoda okolností, nebo vědomý políček vlády Benjamina Netanjahua Američanům – jak známo, hlavním izraelským spojencům. Není přehnané říci, že kdyby nebylo USA, Izrael by jako stát už dávno neexistoval.
Jenže Netanjahu a Obama jsou, mírně řečeno, uhněteni z jiného těsta. Zatímco ten první si zakládá na neústupnosti, druhý by chtěl všechno řešit smírem a porozuměním.
Tedy kromě židovských osad - u nich Obama trvá na zastavení. Novostavby mají vzniknout ve čtvrti Ramat Šlomo hned u původní hraniční čáry protínající město.
V této čtvrti žijí především "haredim", tedy ortodoxní Židé, obvykle s velmi početnými rodinami. Izraelci svoje rozhodnutí tudíž ospravedlňují "nutností zohlednit přirozený růst".
Faktem je, že izraelská veřejnost obvykle stavby ve východním Jeruzalémě vnímá jinak než osady budované kdesi dál uvnitř Západního břehu. Odpor je menší, pokud se vůbec objevuje. Obecně lze říci, že Izrael nikdy nebude ochoten vzdát se východní části své metropole výměnou za jakékoliv mírové uspořádání. Zatímco jiných osad daleko mezi Palestinci v zásadě ano.
Svým způsobem to včera potvrdil i sám premiér Netanjahu, když o celé věci mluvil v parlamentu. "Žádná izraelská vláda za posledních čtyřicet let neomezovala výstavbu ve východním Jeruzalémě," prohlásil podle agentury Reuters.
Jistě, dokud nebude trvalého míru, nikdo do Jeruzaléma nepřestěhuje svoje ambasády. Ani Američané. Jenže Izraelcům, jak je vidět, na tom zase tak moc nezáleží.
ŽIDOVSKÉ OSADYCelkem zhruba ve 120 osadách na Západním břehu Jordánu, především ve východním Jeruzalémě, žije dnes takřka půl milionu izraelských Židů. Západní břeh Jordánu je území dobyté Izraelem v roce 1967. Předtím bylo pod jordánskou správou. Na dalším palestinském území, v pásmu Gazy – to bylo před rokem 1967 součástí Egypta – žádné osady nejsou. Někdejší izraelský premiér Ariel Šaron je nechal před pěti lety jednostranně vyklidit. |
