Ustavení regionální vlády je vyústěním sporů, které se mezi vůdci regionu jménem Kyrenaika a centrální vládou naplno rozhořely v létě. Od té doby přístavy na východě země blokují kmenoví ozbrojenci a Tripolis ztrácí především tučné zisky z prodeje ropy.
Smír mezi oběma stranami naráží zejména na neochotu libyjské vlády poskytnout regionu větší (podle premiéra Zejdána přehnané) pravomoce. Moc Tripolisu nad Kyrenaikou je od svržení Muhammara Kadáfího v říjnu 2011 spíše formální a faktický vliv zde mají kmenoví náčelníci a různé ozbrojené skupiny.
Vůdci těchto opozičních frakcí se v neděli sešli v malém městě Adžedábíja nedaleko ropného centra Bregy, aby zde vyhlásili autonomní vládu. Místní televize poté odvysílala záběry, na nichž více než 20 ministrů vzdorovlády přísahá před vlajkou Kyrenaiky.
Do čela opozičníků se postavil Ibrahim Džathran, vůdce jednoho z kmenů a velitel Libyjských ropných obraných sil, které v létě obsadily klíčové přístavy země Rás Lanúf i Es-Sider.
Nedlouho po svržení Kadáfího stál tento náčelník v obleku a kravatě bok po boku tehdejšího premiéra al-Barassího. Ceremoniálu za jednotu Libye se po vítězné rebelii zúčastnili i další kmenoví vůdci. Krátce na to však proklamovaná jednota vzala kvůli tahanicím o moc a ropné zisky za své.
Obsazené přístavy a soustavné stávky na ropných polích přitom na Tripolis dopadají víc než citelně. Odhaduje se, že v současnosti libyjský ropný průmysl funguje pouze na 10 procent kapacity. Při bezproblémovém chodu by severoafrická země mohla vyprodukovat až 1,25 milionů barelů černého zlata denně.
Neschopnost udržet pořádek
Hádky o kompetence a zisky nicméně nejsou jediným bodem sváru mezi rebelujícími kmeny a Tripolisem. Džathran a mnoho další obviňují premiéra Aliho Zejdána i islamisty v Národním kongresu z korupce a neschopnosti zajistit po pádu Kadáfího v zemi bezpečnost. Ustavení vzdorovlády tak přichází v momentě, kdy v hlavním městě Kyrenaiky Bengházím roste násilí.
Mimo desítek případů pouličních půtek zde islamisté s těžkými zbraněmi v září 2012 napadli budovu diplomatické mise USA a zabili amerického ambasadora i tři členy ochranky, připomíná agentura Reuters.
Na podporu nově ustavené regionální vlády se v centru Benghází sešlo asi 80 lidí, kteří současně protestovali proti neschopnosti Tripolisu zajistit na východě pořádek. Pozorovatelé nicméně hovoří o tom, že k zabíjení civilistů dochází zřídkakdy, zatímco vraždy policistů a armádních příslušníků jsou v Benghází na denním pořádku.
