Biden své dřívější varování o možném napadení některé země NATO Ruskem zopakoval na počátku prosince v apelu na kongresmany Republikánské strany, kterým je chtěl přesvědčit, aby zvedli ruku pro financování další vojenské pomoci Ukrajině.
Biden, stejně jako další představitelé Demokratické strany, argumentuje tím, že pokud by američtí vojáci museli po napadení některé ze členských zemí NATO na základě článku pět alianční smlouvy o kolektivní obraně bojovat v Evropě, stálo by to Spojené státy mnohem víc. Podle Putina se však Biden jen snaží obhájit svoji „pomýlenou politiku“ vůči Rusku.
Východ NATO má tři roky, aby se připravil na ruský útok, varuje Polsko |
„Rusko nemá žádný důvod a žádný zájem, ani geopolitický, ekonomický či vojenský, bojovat se zeměmi NATO,“ řekl Putin.
„Je to naprostý nesmysl. A myslím si, že prezident Biden to moc dobře ví,“ uvedl Putin v rozhovoru zveřejněném na webu státní televize Rossija 1. Americký prezident se podle šéfa Kremlu pouze snaží ospravedlnit svou chybnou politiku vůči Ruské federaci.
Rozšiřování NATO
Ruský prezident vnímá rozšiřování NATO v posledních desítkách let jako „aroganci Západu“ a bezpečnostní hrozbu pro Rusko. Moskva letos kritizovala i rozšíření obranného bloku o Finsko, které s Ruskem sdílí 1 340 kilometrů dlouhou hranici. Západ podle Putina Finsko do Severoatlantické aliance „zatáhl“.
„Měli jsme s nimi nějaké neshody? Všechny spory, včetně těch územních z poloviny 20. století, jsou už dávno vyřešené,“ cituje agentura AFP Putina.
Nechceme další světovou a naše vojáky v ní, uvádí Biden k podpoře Ukrajiny |
Ačkoliv se o vstup do NATO ve Finsku debatovalo už od konce studené války na konci minulého století, zásadní zvrat přinesla až loni ruská invaze na Ukrajinu, která vyvolala největší konfliktu na kontinentu od druhé světové války. Finsko a sousední Švédsko po začátku invaze vyjádřily jednoznačnou vůli do aliance vstoupit. Finsko se členem stalo v dubnu, Švédsko zatím čeká na schválení své žádosti v Turecku a Maďarsku.
Rusko bude podle prezidenta Putina na rozšíření aliance o Finsko reagovat vytvořením leningradského vojenského okruhu a posílením bezpečnosti na severozápadě země.
Americké jednotky mimo konflikt
Biden v listopadu upozornil, že podporou Ukrajiny v boji proti Rusku se USA vyhýbají tomu, aby byly nuceny do války poslat vlastní vojáky.
„Po dvou světových válkách z minulého století víme, že když agrese v Evropě zůstane bez odezvy, krize sama od sebe nevyvane. Ameriku to (nakonec) vtáhne přímo do centra dění. Proto je náš dnešní závazek vůči Ukrajině investicí do naší bezpečnosti. To zabrání zítřejšímu širšímu konfliktu,“ napsal Biden v zamyšlení zveřejněném deníkem The Washington Post.
„Držíme americké jednotky mimo tuto válku tím, že podporujeme statečné Ukrajince, kteří brání svou svobodu a vlast,“ pokračoval s tím, že USA poskytují Ukrajině zbraně a ekonomickou pomoc, aby zastavily dobyvačné choutky ruského prezidenta Vladimira Putina. A to dostatečně včas, než se konflikt rozšíří ještě dál.
