Byl krásný slunečný den a na americké vojenské základně Ramstein, ve spolkové zemi Porýní-Falc, se konal již 35. ročník letecké show. Cestu si tam našlo 350 tisíc lidí. Grilovalo se, prodávala se americká zmrzlina a hranolky. Malí kluci si zkoušeli, jaké je to sedět v kokpitu letadel, tátové si fotili nadupané stroje.
Vrcholem přehlídky byla kreace italského týmu Frecce Tricolori nazvaná "probodnuté srdce". Jde o náročné číslo, kdy je ve vzduchu najednou deset proudových letadel – v tomto případě šlo o modely Aermacchi MB-339 PAN. Piloti se v jednom okamžiku rozdělí na dvě poloviny a míří rychlostí přes 500 km/h proti sobě. Když se míjejí, vytvoří na obloze srdce a jedno z letadel proletí vnitřkem obrazce.
Závěr akce se ovšem v Ramsteinu osmatřicetiletému pilotovi Ivo Nutarellimu nepovedl. Špatně si načasoval manévr a srazil se s dalšími dvěma stroji. Jedno z letadel dopadlo na ranvej a zasáhlo zde stojící vrtulník. Druhé se zřítilo mimo dráhu. A třetí, jež pilotoval právě Nutarelli, dopadlo několik desítek metrů od diváků.
Oheň, pach kouře, nářek, chaos
Trvalo to sedm vteřin, které změnily osudy tisíce lidí. Bylo 15 hodin 44 minut a jedna z největších leteckých tragédií právě vypukla. Směrem k divákům se začal valit obrovský ohnivý chuchvalec, vzduchem létaly trosky letadla. Panika. Křik. Scéna jako z vietnamské války. Jen místo napalmu rozséval zkázu hořící kerosin.
"Nebyla to žádná obrovská rána. Jenom tupý zvuk, jako když něco lehce bouchne. Pak oheň, pach kouře, nářek, chaos. To ani nejde popsat," řekl návštěvník show Dieter Klein listu Die Welt.
Lidé se snažili z místa uniknout, ale jen někteří měli to štěstí. "Viděl jsem svou pětiletou dceru, jak leží na zemi. Její dlouhé blonďaté vlasy byly ohořelé. Ruce, tvář i nohy měla spálené. A křičela," vzpomíná na své internetové stránce Roland Fuchs. Přežil jako jediný z rodiny, když o život musel dva měsíce bojovat na klinice v Koblenci. Manželka byla mrtvá na místě, dcera zemřela po dvanácti dnech v nemocnici.
Chaotická záchranná akce
Peklo trvalo několik hodin. Po havárii totiž přišla druhá tragédie – chaotická a nekoordinovaná záchranná akce. Na leteckém dnu byl zajištěn minimální lékařský dohled. Ani takový, jaký je zvykem na fotbale nebo motoristických závodech. Navíc bylo přerušeno telefonické spojení z místa neštěstí.
Skřípala také komunikace mezi Němci a Američany. V první chvíli nechtěli vojáci vůbec do přísně střeženého prostoru pustit místní sanitky. Americké injekční jehly navíc nepasovaly na německé infúze. A naopak. Raněné do nemocnic odváželi vojáci, kteří neuměli německy a neznali příliš okolí. Někdy zoufale bloudili, jindy vezli těžce raněné do míst, která na jejich příjem nebyla připravena a zařízena.
Těsně před srážkou: letadla se se míjejí rychlostí přes 500 km/h a chystají se vytvořit srdce, letoun vpravo měl proletět vnitřkem obrazce, ale srazil se se dvěma stroji.
Nakonec byli ranění rozvezeni do 46 různých nemocnic a na jednu specializovanou kliniku ve Francii. Ošetření muselo vyhledat přes tisíc lidí, minimálně 450 bylo zraněno těžce. Mnohem smutnější byla statistika obětí: pětatřicet mrtvých na místě a stejný počet přežil nehodu jen o pár hodin nebo dnů.
Spousta dalších lidí se dodnes vyrovnává s psychickými následky. Nejen návštěvníci show, ale také hasiči a záchranáři. Někteří začali mít po čase problémy s alkoholem nebo se stali závislými na lécích. Další mají deprese, panické stavy, noční můry či pocity viny, že oni přežili a jejich blízcí jsou mrtví. "Občas stačí, když ucítí zápach benzinu od sousedovy sekačky na trávu," píše Spiegel.
Po tragédii, jak už to tak bývá, začala i bitva právníků o odškodnění obětem. Tady byla situace o něco složitější: havárii způsobili italští vojenští piloti na americké základně v Německu. Jakým právem se řídit? Kdo nese zodpovědnost? Dosud bylo pozůstalým vyplaceno přes 32 milionů eur. "Ale to jsou náklady na pobyty v nemocnicích a rehabilitačních klinikách. K odškodnění v pravém slova smyslu nedošlo," tvrdí v listu Süddeutsche Zeitung Hartmut Jatzko, který pomáhá obětem.
Ramsteinské neštěstí vyvolalo také debaty, zda by takové letecké show neměly být zakázány. Radikální požadavek neuspěl, byla aspoň změněna pravidla. Dnes už nesmí piloti dělat manévry nad publikem nebo směrem k němu.
. Rammstein a RamsteinTragédie na americké vojenské základně inspirovala v roce 1994 k písni tehdy ještě téměř neznámou německou skupinu, která si dala název Rammstein (tedy s jedním "m" navíc). Píseň odkazuje na neštěstí, v textu jsou slova o hořících lidech, plamenech a mrtvých dětech. Skupina ji zařadila na debutové album Herzeleid (1995) a objevila se i na soundtracku k filmu Lost Highway (1997) od Davida Lynche. Nicméně kytarista kapely Richard Kruspe tvrdí, že název měl vymyšlený ještě před neštěstím. |