V odtajněných dokumentech je zpráva, kterou napsal britský velvyslanec v Moskvě Andrew Wood v říjnu 1995 po setkání s Jelcinem a tehdejším americkým prezidentem Billem Clintonem v New Yorku. Tehdy měl Jelcin za sebou dva srdeční infarkty.
„Nenasytně konzumoval víno a pivo a bylo mu líto, že nebyl koňak,“ uvedl diplomat. Wood doplnil, že Jelcinovi asistent odebral sklenici se šampaňským, když měl pocit, že už má prezident dost. Na pozdější tiskové konferenci s Clintonem byl pak podle Wooda Jelcin „spokojeně opilý“.
V další zprávě velvyslanec napsal, že pokud by „Jelcin náhle zemřel ve funkci, ocitli bychom se v období mimořádného politického zmatku“. O měsíc později britská diplomacie napsala tehdejšímu konzervativnímu premiérovi Johnu Majorovi, že se ruský prezident zřejmě zotavuje ze srdečních problémů.
Ve vzkazu stálo, že ruský lídr o šest let překonal očekávanou délku života ruských mužů, která tehdy činila 58 let, a měl za sebou za tři a půl měsíce dva infarkty. „Jeho záměr (...) omezit pití alkoholu po prvním infarktu mu nevydržel. Není mnoho důvodů věřit, že si tentokrát povede lépe,“ psalo se v dopisu.
„Proto jsme vymysleli mimořádný plán pro případ, že by Jelcin zemřel za výkonu funkce,“ pokračoval vzkaz. Součástí plánu bylo předem připravené tiskové prohlášení britského premiéra k Jelcinovu úmrtí. Ruského prezidenta označovalo za odvážného lídra a vizionáře, který ukončil střet Ruska se Západem a zvolil cestu spolupráce. Plán se také zabýval účastí britské delegace na Jelcinově pohřbu.
Musíme Rusko začlenit do rodiny, nebo sklouzne k autoritářství
Jelcin byl navzdory zdravotním problémům a ekonomickému chaosu po pádu Sovětského svazu znovuzvolen v roce 1996 a ve funkci zůstal do své překvapivé rezignace 31. prosince 1999, kdy předal své pravomoci tehdy ještě ne příliš známému premiérovi, sedmačtyřicetiletému Vladimiru Putinovi, který následně v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách. Bývalý prezident Jelcin zemřel ve věku 76 let až v roce 2007.
Naděje pro všechny Rusy. Jelcin před dvaceti lety svěřil zemi Putinovi |
Odtajněné dokumenty také ukazují, jak Británie v polovině 90. let přistupovala ke geopolitické roli Ruska. Britský list The Independent v této souvislosti napsal, že podle odtajněných dokumentů chtěl tehdejší britský ministr obrany Malcolm Rifkind z Ruska udělat přidruženého člena NATO, který by mohl na jednání, ale neměl by právo na kolektivní obranu.
Rifkindova kancelář v tajné zprávě, která vznikla před jednáním vlády v lednu 1995, uvedla, že „integrovat Rusko do evropské a západní rodiny národů realistickým a citlivým způsobem“ je „nejnáročnější problém, kterému čelíme“.
Dokument rovněž upozornil, že udělat z Ruska plného člena NATO „bude vždy nemožné“. Rifkind následně na jednání vlády souhlasil, že se Rusko nemůže stát členem NATO, ale zdůraznil, že je nutné zemi více začlenit do „naší západní rodiny“, nebo riskovat, že se vrátí k autoritářství.
21. září 2018 |
