Boje o Bílý dům. Před čtvrtstoletím poslal Jelcin tanky na parlament

  7:55aktualizováno  7:55
Téměř dvě stě mrtvých si před čtvrtstoletím vyžádalo krvavé střetnutí mezi stoupenci Borise Jelcina a jeho odpůrci. Krizi odstartovalo rozhodnutí ruského prezidenta rozpustit 21. září 1993 po vleklých sporech Nejvyšší sovět, tedy ruský parlament.

Poslanci byli již na podzim přesvědčeni, že Jelcin svými neodbornými zásahy ničí ekonomiku i sociální sféru. Parlament tak nejdříve schválením zákona o vládě odebral prezidentovi mimořádné pravomoci, které v prosinci 1991 dostal od Sjezdu lidových poslanců a které mu umožňovaly formovat a řídit vládu bez souhlasu parlamentu, a poté se několikrát pokusil vyslovit Jelcinovi nedůvěru. Většinou ale ani nedošlo na hlasování.

Na jaře 1993 Jelcin vyhlásil v zemi zvláštní prezidentskou správu a vyhlásil referendum o důvěře prezidentovi, ve kterém ho podpořila nadpoloviční většina voličů. Po neustálých půtkách Jelcin 21. září podepsal výnos, kterým rozpustil parlament i Sjezd lidových poslanců. 

Dalšími hlavními body dokumentu bylo vypsání předčasných voleb do nového zákonodárného sboru a také to, že do zahájení práce nového parlamentu bude země řízena prezidentovými dekrety a vládními výnosy. Jelcin připustil, že mu to platná ústava nedovoluje, a svůj krok vysvětlil „hlubokou krizí státnosti“. Parlament kontroval tím, že Jelcina zbavil funkce prezidenta a novou hlavou státu jmenoval Alexandra Ruckého. Do centra Moskvy poté vyrazily stovky lidí.

Tehdejší šéf parlamentu Ruslan Chasbulatov sice vyzval vojáky, aby neposlouchali Jelcinovy rozkazy, ale tehdejší ministr obrany Pavel Gračov ujistil Jelcina, že se může spolehnout na podporu armády. I Západ vyjádřil plnou podporu Jelcinovi.

Výjimečný stav

První oběti krvavého podzimu přinesl útok skupiny ozbrojenců na vrchní velitelství sil SNS dva dny po rozpuštění parlamentu, při němž přišli o život dva lidé. Moskevské úřady poté odpojily elektrické vedení do budovy parlamentu a Bílý dům, jak se tehdy říkalo budově parlamentu, obklíčily jednotky elitní Dzeržinského divize. Obránci parlamentu zesílili barikády a začali se ozbrojovat. Část z nich po několika dnech opustila parlament.

Fotogalerie

V Moskvě začalo docházet k potyčkám mezi demonstranty a obránci parlamentu s policií a Jelcin vyhlásil 3. října výjimečný stav a po páté hodině ranní 4. října nařídil svým jednotkám, aby podnikly „naléhavá opatření k osvobození moskevských budov ovládaných povstalci“. Na parlament pak zaútočila střelbou z tanků více než tisícovka vojáků. 

Boje odstartovalo napadení budovy televize Jelcinovými odpůrci. Po čtvrté hodině odpolední byli zatčeni vůdcové pokusu o převrat včetně Ruckého a Chasbulatova, kteří byli později odsouzeni za „organizování masových nepokojů“. V únoru 1994 byli propuštěni na základě amnestie a poté se opět angažovali v politice.

Nová ústava

Jelcin vyšel z událostí posílen. Krvavé události nakonec dovedly zemi k parlamentním volbám a hlavně k referendu, které schválilo novou ústavu. Nový základní zákon podstatně rozšířil pravomoci prezidenta na úkor parlamentu. Nová ústava dala prezidentovi právo jmenovat na doporučení premiéra ministry.

Jelcinovi kritici dodnes poukazují na to, že Západ přijal podle nich lživou formulaci Kremlu o tom, že se jednalo o potlačení komunistů a radikálů. Podle nich si chtěl Jelcin pouze udržet moc. Podpora Západu v té době pramenila především z toho, že mnozí ještě měli před očima srpen 1991, kdy Jelcin se svými věrnými zlikvidoval pokus o puč konzervativních sil a pomohl tehdejšímu prezidentovi SSSR Michailu Gorbačovovi, ač s ním měl kontroverzní vztahy, zpět do Kremlu.

Asi nejvíce utrpěla Jelcinova popularita až po vpádu ruských vojsk do Čečenska v roce 1994. Přesto byl o dva roky později opět zvolen do funkce prezidenta. Svým odchodem v roce 1999 Jelcin nastartoval kariéru Vladimira Putina, kterého si vybral za svého nástupce jako ne příliš známého premiéra a který je nyní prezidentem. Po odchodu z funkce se z Jelcina stal důchodce s doživotními jistotami. Zemřel v dubnu 2007 v 76 letech.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Tátové od rodin i gauneři. Podezřelí z vraždy pumpařky byli „známé firmy“

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Oba měli rodinu, jeden z nich by se brzy měl stát otcem. Oba jsou z Mělnicka, kde byli známí kvůli své kriminální...

Další z rubriky

Prolezli tunelem v rekordním počtu. Americká hraniční zeď opět kapitulovala

Tunely pod zdí se do USA z Mexika dostalo 376 migrantů. (19.1.2019)

Do Spojených států se z Mexika se podhrabalo hraniční zdí 376 žadatelů o azyl, z nichž skoro 200 byli dospívající a...

EU uvalila kvůli útoku v Salisbury sankce na členy ruské kontrarozvědky

Snímek pořízený z rozhovoru Alexandra Miškina a Anatolije Čepigy pro televizi...

Evropská unie uvalila sankce na dva důstojníky ruské vojenské rozvědky GRU a také na šéfa této služby a jeho zástupce...

Tálibán zaútočil na výcvikové středisko, zemřelo přes 120 Afghánců

Na výcvikové středisko v afghánské provincii Vardak zaútočil Tálibán. Budova se...

Bojovníci Tálibánu zaútočili na výcvikové středisko v provincii Vardak na východě Afghánistánu a zabili více než 120...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz