Po ulici v Armjansku projíždí obrněné vozidlo. (24. února 2022) | foto: Reuters

Za informování o invazi milionové pokuty. Cenzura v Rusku ještě přitvrdila

  • 339
Ruské úřady pohrozily deseti ruským nezávislým médiím pokutou až pět milionů rublů (přes milion korun) nebo zablokováním, pokud nesmažou své materiály o válce na Ukrajině. V pondělí to uvedla nezávislá lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Rusku vadí slova „invaze“ či „útok“, správně podle něj má být „speciální vojenská operace“.

Rusko omezovalo média i v minulosti, ale teď dosáhla vládní cenzura nových výšin, míní ředitel HRW pro Evropu a Střední Asii Hugh Williamson.

V sobotu ruský cenzurní úřad Roskomnadzor nařídil některým médiím v zemi, aby odstranila zmínky, které popisují vojenský útok Ruska na Ukrajinu jako „invazi“, „útok“ nebo „vyhlášení války“. Vhodný termín je podle něj „speciální vojenská operace“. 

Úřady zablokovaly stránky některých médií a také jejich účty na Facebooku a Twitteru a apelují na média, aby o dění na Ukrajině informovala výhradně na základě oficiálních sdělení představitelů Ruska. Ta ovšem často chybí nebo se zásadně rozcházejí s informacemi západních politiků i sdělovacích prostředků.

„V posledních deseti letech ruské úřady využívaly síť nejasných zákonů a chatrných záminek k zastrašování a pronásledování nezávislých a nesouhlasných hlasů,“ uvedl Williamson. „Nyní bezostyšně zavádějí cenzuru spojenou s falešným příběhem, který musí všichni papouškovat.“

Mezi desítkou médií, která varování od Roskomnadzoru obdržela, jsou například stanice Dožď, rádio Echo Moskvy, web Mediazona nebo list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov loni dostal Nobelovu cenu za mír. V úřady kritizované skupině médií jsou také servery Inosmi.ru, Svobodnaja pressa, Lenizdat nebo Krym.Realii. Některá z médií už dříve Roskomnadzor označil za „zahraniční agenty“, připomíná HRW.

Šéfredaktor Echa Moskvy uvedl, že stanice stáhla kritizované materiály a zároveň zveřejnila vysvětlení, co a proč bylo smazáno. Uvedl také, že Echo Moskvy se může pokusit napadnout příkaz Roskomnadzoru u soudu.

Až do neděle ruské ministerstvo obrany popíralo jakékoliv civilní i vojenské ztráty na životech na ruské straně. Pokud by média dodržela oficiální pokyny, musela by opakovat toto vládní stanovisko, píše HRW. Ukrajinská strana ale v té době informovala již o tisících ruských obětí a raněných. Novaja gazeta tak čelí obvinění, že „šíří falešné informace“, které se zakládají na „propagandě Spojených států“ a Severoatlantické aliance.

Státní média líčí útok jako „intervenci na Donbasu“. Šokovaná je i část Rusů

Novináři se mohou v Rusku vyhnout trestnímu stíhání, jen pokud jsou připraveni „ignorovat realitu“ a „naučit se nazývat černou bílou a bílou černou“, řekl zástupce šéfredaktora listu Novaja Gazeta Kirill Martynov. Novaja Gazeta si podle Martynova vyžádala informace o ruských ztrátách, odpovědi se ale nedočkala. Martynov rovněž uvedl, že mu bylo vyhrožováno trestním stíháním za to, že informoval o tom, že ruské síly zabíjely na Ukrajině civilisty.

„Státy mají legitimní zájem zabránit šíření dezinformací v době války, ale ruské úřady jdou daleko za rámec jakýchkoli legitimních cílů,“ řekl Williamson. „Snahy o účinné nastolení veřejného informačního vakua jsou špatné a mohou být nebezpečné. Média a novináři by měli mít možnost dělat svou práci zodpovědně, bez obav z trestů a stíhání.“

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video