V Moskvě řádí telefonní piráti

"Klonování" telefonních čísel se stalo jedním z nejpopulárnějších způsobů výdělku moskevských podvodníků. Telefonní piráti využívají zejména příležitostí, které jim poskytlo užívání moderní telekomunikační techniky, jako přenosných či mobilních telefonů. Policie ani moskevské úřady si nevědí rady s touto novou vlnou podvodníků. Ubránit se jim lze jen odpojením telefonní linky.

V Moskvě řádí na 150 falešných centrál

Telefonní operátoři tvrdí, že přírůst "klonovaných" čísel je 1500 až 2000 za rok.

Oběťmi telefonních pirátů se stávají tisíce moskevských obyvatel. Zatímco v roce 1998 dosáhly škody způsobené uživatelům telefonů 11,5 milionu rublů, v roce 1999 to už bylo 150 milionů.

Škody telefonních centrál se pohybují kolem 800 milionů rublů ročně. Letos pouze za jediný měsíc jedna falešná "telefonní centrála" způsobila uživatelům škody kolem 19 milionů rublů.

Podle policejních odhadů v Moskvě řádí na 150 podobných "centrál", jejichž příjmy jsou prý obdobné jako u obchodníků s drogami.

S pirátstvím začali inženýři, aby si vydělali
Podvody s telefonováním v Moskvě začaly zhruba v polovině 90. let. Mnozí inženýři, kteří přišli o práci, usilovně sháněli možnost vedlejšího výdělku a přišli na řadu způsobů, jak napomoci zájemcům o telefonování zdarma. Vymysleli telefonní sluchátka předělaná na jakési scanery, která fungovala stejně jako mobilní telefon.

Podmínkou bylo, aby se tento "mobil" nacházel ve vzdálenosti od 100 do 300 metrů od přenosných telefonů, označovaných v Rusku jako radiotelefon. Pomoci tohoto "know-how" se mohlo nejen využívat číslo nejbližšího vhodného telefonu, ale i odposlouchávat hovory v celé oblasti dosahu. Tvrdí se, že k tomuto objevu přispěli i zneuznání příslušníci tajných služeb, kteří si rovněž takto přivydělávali.

Nejčastěji byly scanovány telefonní přístroje značky Sanyo a Panasonic. S rozvojem technických vymožeností se servis pirátů rozšířil přímo neuvěřitelně. V dnešní době  se lze napojit prakticky na kterýkoli mobilní telefon.

"Klonovaný mobil" stojí kolem 400 až 500 dolarů a funguje prý bezchybně bez jakéhokoli poplatku za volání.

Na moskevském tržišti Mitino, kde se prodávají nejrůznější technické přístroje a součástky, lze koupit mobilní dvojče.  Nejde už o primitivní sluchátko z poloviny 90. let, ale o přístroj podobný skutečnému mobilnímu telefonu. Veškeré účty "klonovaného" mobilu hradí majitel skutečného čísla, pokud nechce, aby mu byl přístroj odpojen.

Nejnovějším know-how moskevských pirátů je přístroj zvaný "APAN" (zařízení pro náhradu uživatelského čísla). K myšlence sestavit toto zařízení prý ruské technické koumaly dohnali Asiati, zejména Vietnamci, kterých je v Moskvě hodně a kteří nemají peníze na volání domů. Jde o krabičku, která se montuje do telefonního přístroje. Když se vytočí osmička nezbytná pro volání z Ruska do zahraničí, telefonní centrála zjistí číslo volajícího. APAN však centrálu vzápětí podvede a číslo volajícího převede na zcela náhodně zvolené telefonní číslo, jehož majitel pak obdrží účet.

Pirátské technologie pocházejí z Asie
Součástky pro "klonování" telefonů se dovážejí z jihovýchodní Asie a specialisté tvrdí, že neexistují žádné parametry mobilního spojení, které by se nedaly zneužít.

V Rusku i v dalších republikách bývalého SSSR si svého času získal velkou popularitu tzv. AON (avtomatičeskij opredělitel nomera), telefon, který nejen zjišťuje telefonní číslo volajícího, ale hlásí jej lidským hlasem a je schopen zablokovat volání z nežádoucího čísla. Tyto telefony se prodávají dodnes, avšak v současné době se prý těší větší oblibě spíše "klonované modely", které nejen zjišťují čísla, ale především umožňují volání do celého světa zdarma.

APAN prý vůbec nelze zneškodnit. Moskevská telefonní centrála instalovala před časem drahé ochranné zařízení, avšak piráti odhalili jeho tajemství za pouhých šest hodin.

Proti telefonním pirátům není obrany
Od telefonních pirátů uživatele telefonů nezachrání ani vypnutí přístroje ze zásuvky. Je zcela jedno, zda je zneužívána linka volná či obsazená. Ubránit se lze jen vypojením linky ze sítě, tedy prakticky jejím zrušením, anebo alespoň zablokováním mezinárodního spojení. Majitel telefonu prakticky nemůže dokázat, že účet na stovky tisíc rublů není jeho. Vzhledem k masovému šíření telefonního pirátství muselo ovšem vedení Moskevské městské telefonní sítě ustoupit od obvyklé praxe rušení linky neplatičům.

Síť MGTS a Rostělekom nyní řeší asi 60 000 žalob na telefonní pirátství.

V případech, které se řeší soudně, ponechává možnost vnitroměstského spojení a blokuje jen volání do zahraničí. Škody telefonní centrály se tím ale nesnižují.

Při ministerstvu vnitra působí několik oddělení, která se snaží zamezit telefonnímu pirátství. I kdyby však byl záškodník odhalen, v Rusku neexistuje zákon, podle něhož by se podobná činnost měla trestat. Odhalení podvodníci většinou jen zaplatí pokutu. Obyvatelům pak nezbývá, než se obracet o pomoc k tzv. antipirátům.

Na tržištích se prodává i zařízení, které uchrání telefonní číslo před zneužitím. Oběti jsou tedy nakonec tak jako tak závislé na podvodnících.