V JAR vzplálo xenofobní násilí. Nejste tu vítáni, slýchají přistěhovalci

  6:29aktualizováno  6:29
V Jihoafrické republice se rodí další z řady násilností spojených s rasismem a xenofobií. V Grahamstownu místní vzali útokem obchody přistěhovalců poté, co se městem rozšířila zpráva o údajném vraždícím Arabovi. Jihoafričané následně vzkázali, že cizince ve městě nechtějí.

Ilustrační snímek | foto: AP

Podobné nepokoje zažívá země v posledních letech stále častěji.

Grahamstown byl až dosud relativně poklidným městem, ve kterém žije početná komunita přistěhovalců. Nálada se však změnila poté, co zde policie začala řešit sérii vražd a mezi lidmi se roznesly zvěsti, že je má na svědomí „arabský muž s plnovousem“. Netrvalo dlouho a hněv místních se obrátil proti imigrantům. Výsledkem bylo ničení jejich obchodů a jasná zpráva pro cizince: „Už tu nadále nejste vítáni“.

Dubnové násilnosti v JAR

Podobné útoky si zde zažili už před dvěma týdny, kdy se protest místních taxikářů zvrhl v pouliční násilí, při kterém bylo poničeno na 300 obchodů. Některé z nich lehly popelem.

Malé obchůdky ve městě většinou provozují přistěhovalci z Bangladéše, Číny, Egypta, Somálska či Zimbabwe. Agresorům podle všeho na konkrétní národnosti nezáleželo, důležité bylo pouze to, aby se útočilo na cizince. Podle svědků přihlížela agresi lidí policie. Nezasáhla ani ve chvíli, kdy rozvášněný dav začal z obchodů odnášet zboží.

„Co se to stalo s naším Grahamstownem? Jak tohle vůbec můžete udělat jinému člověku? Jsem ze zdejších lidí opravdu zklamaná. Některé z těch, kteří tady loupili, vídám každý den. Jak se asi můžeme cítit?“ popsala situaci reportérům serveru The Guardian zoufalá Jacqueline Khokamová, manželka zdejšího bangladéšského obchodníka.

Rasové rozbroje a xenofobie nejsou v Grahamstownu ničím novým. Stačí se podívat na územní plán města a je patrné, že nesnášenlivost je zakořeněná i ve vysokých politických kruzích. Většina bílých občanů žije v bohatých čtvrtích v krásných domech s velkými zahradami, lidé černé barvi pleti jsou odstrčeni na okraj města. Tekoucí voda je pro ně luxus, stejně jako pouliční osvětlení.

Agrese proti cizincům

Vlny násilí směřované proti cizincům Jihoafrická republika zažívá již mnoho let. Od roku 2008 při nepokojích zemřelo na 300 přistěhovalců při prokazatelně xenofobních útocích. Tisíce dalších pak musely ve strachu opustit své domovy.

Apartheid v JAR

Apartheid Jihoafrickou republiku svíral v letech 1948 až 1994. Na přibližně 13 % území Jihoafrické unie (pozdější JAR) byly zřízeny takzvané bantustany – černošské rezervace s určitou mírou samosprávy. 21. března 1960, se shromáždilo 20 000 černošských demonstrantů v Sharpeville, aby vyjádřili nesouhlas s novým zákonem nařizujícím černochům, aby u sebe nosili tzv. Dompas, identifikační průkazy s otisky prstů, údaji o zaměstnavateli či povolenky ke vstupu do určitých oblastí atd. 69 stávkujících bylo zastřeleno, 180 zraněno.

V reakci na tuto událost byl zakázán Africký národní kongres a Panafrický kongres. Zároveň však v roce 1962 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci odsuzující jihoafrickou politiku apartheidu a vyzývající členské země OSN k přerušení obchodních a vojenských styků s JAR.

Rostoucí mezinárodní tlak přiměl JAR politiku apartheidu v 80. letech zmírňovat. Frederik Willem de Klerk, jihoafrický prezident od roku 1989 ihned po nástupu do úřadu apartheid odsoudil, nechal z vězení propustit Nelsona Mandelu uvězněného roku 1964 na doživotí za teroristické bombové útoky na bílé obyvatelstvo. Nástupem Mandely do prezidentského úřadu v roce 1994 byl jihoafrický apartheid definitivně odstraněn.

Zdroj: Wikipedia

Zatím poslední velká vlna násilností se odehrála v dubnu letošního roku. Útoky zažehly kontroverzní výroky krále kmene Zulu Goodwilla Zwelithiniho. Ten vyzval cizince, aby se vrátili do svých domovských zemí. „Pojďme vypátrat ty mravence a nechme je chvíli na slunci,“ vyzval rodilé Jihoafričany Zwelithini. „Žádáme všechny imigranty, aby si zabalili a vrátili se tam, odkud přišli,“ dodal.

Během několika dní se na cizince v provincii Kwa Zulu-Natal přihnala vlna útoků. Nepokoje se krátce na to rozšířily do dalších oblastí země. Přistěhovalci ve strachu opouštěli své domovy a přístřeší museli hledat v dočasně zřízených táborech, kde jim dobrovolníci poskytli střechu nad hlavou, jídlo a základní hygienické potřeby.

Vláda na nepokoje zareagovala vysláním armády do ulic. Na konci dubna se situaci podařilo uklidnit. Během násilností zemřelo sedm lidí, až desetitisíce dalších přišly o domov (více zde).

Vláda posléze slíbila, že se podobné nepokoje nebudou opakovat. Opatření, které přinesla, však jsou spíše kontraproduktivní. Vláda například zahájila Operaci Fiela, jejíž cílem mělo být potírání kriminality a násilných trestných činů v ulicích. Lidskoprávní organizace však vládu obviňují, že policie cílí téměř výhradně na přistěhovalce či žadatele o azyl.

Novodobý apartheid

Ředitelka programu Advokáti pro lidská práva Patricia Erasmusová uvádí, že její pracovníci zaznamenali celou řadu případů, kdy policie bezdůvodně vtrhla do domů cizinců, zadržela je a posléze jim neposkytla jakoukoli právní pomoc. Někteří pak byli bez udání důvodu vyhoštěni ze země.

„Jsme toho názoru, že nasazení armády, půlnoční zátahy, využití síly a neposkytování dokladů tvoří obrázek státem sponzorované xenofobie,“ myslí si Erasmusová. Vláda však kritiku odmítá a tvrdí, že Operace Fiela je úspěšná. Přiznává však, že některé problémy jednoduše nejde vyřešit okamžitě.

Jihoafrická novinářka Angela Mudukutiová, která se specializuje na místní právní systém, si myslí, že současné napětí je jen odkazem jihoafrické historie, kterou ovládal apartheid. Ten byl v Jihoafrické republice státní politikou v letech 1948 až 1994.

Projevoval se oddělením dopravních prostředků pro bělošské a takzvané barevné obyvatele. Černošské obyvatelstvo nemělo přístup také do restaurací, kin, parků, pláží, škol, nemocnic a jiných zařízení a veřejně přístupných míst určených bělochům (více o apartheidu viz box). Roli černošského obyvatelstva nyní podle Mudukutiové přeprali přistěhovalci.

Ti se do politické roviny celého problému pouští jen výjimečně. Kvůli útokům totiž mají starosti udržet své obchůdky v chodu. Bez nich by totiž přišli o jediný zdroj obživy. „Co je tohle za život?“ ptá se Emile Kilozo, který do Jihoafrické republiky přicestoval před třinácti lety z Burundi. „Tvrdě tady pracujete. Po pěti letech začnete konečně vydělávat. Oni pak přijdou a zbijí vás. Pokud máte štěstí, nezabijí vás,“ popisuje Kilozo.

Podívejte se, jak letos v dubnu JAR zachvátily pogromy na cizince:


Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Považuji tě za přítele, Mirku, prohlásil prezident na padesátinách Soukupa

Na oslavu padesátých narozenin Jaromíra Soukupa dorazil také prezident Miloš...

Majitel televize Barrandov a její nejvytíženější moderátor Jaromír Soukup oslavil padesáté narozeniny. Na páteční večer...

Mladík na ulici vyzval na souboj osmdesátníka. Netušil, že to je judista

Ilustrační snímek

Nepořádek, který dělal na ulici v České Lípě při pojídání kebabu mladý muž, rozčílil kolemjdoucího osmdesátiletého...

Koupila dům, plánovala drobné opravy. Místo nich jí statik doporučil demolici

Rodinný dům, který paní Komárková zakoupila. (2017)

Alena Komárková koupila dům v hodnotě přes jeden a půl milionu korun. Plánovala drobné opravy a spokojený život na...

Podvodníci rozehráli obří „letadlo“, z lidí vylákali 398 milionů korun

Obžaloba viní tři podnikatele, že zmanipulovali téměř šest tisíc lidí a...

Společnost Rhinoceros nabízela rychlé zbohatnutí. Její zakladatelé díky dovedné manipulaci omámili vidinou snadno...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Další z rubriky

Za smrt na silnici pokutu. Čechovi v Irsku také zakázali sedm let řídit

Ilustrační snímek

Irský soud potrestal pokutou a zákazem řízení na sedm let českého řidiče, který v roce 2015 způsobil na severozápadě...

OBRAZEM: Zákulisí boje s největší epidemií eboly v D. R. Kongo

PŘEVOZ PACIENTA. Zdravotníci převážejí pacienta z centra pro léčbu eboly v...

Začalo to několika případy v malém odlehlém městě. Po více než půl roce je z toho největší epidemie eboly v historii...

Lavina smetla v rakouském lyžařském rezortu 27letého Čecha

Záchranáři zasahovali u laviny v údolí Wildgerlostal u rakouského Krimmlu (22....

V lyžařském resortu Kühtai na západě Rakouska skončil pod lavinou sedmadvacetiletý Čech. Sněhový zával ho strhl při...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz