Sedmačtyřicetiletého Leterma jmenoval belgický princ Albert. V sobotu ho ještě musí schválit parlament. Končí tím devítiměsíční krize, kdy Belgičané neměli regulérní vládu a hojně se spekulovalo o rozpadu země na vlámskou a valonskou část.
Leterme v červnových volbách zvítězil, ale kabinet se mu sestavit nepodařilo. Od prosince proto Belgii vládla prozatímní vláda Guye Verhofstadta, který spravoval zemi předchozích devět let.
Nyní Leterme usedne v čele pětičlenné koalice. Tvoří ji křesťanští demokraté a liberálové z obou jazykových skupin plus frankofonní socialisté. Vláda se bude moci opřít v parlamentu o 95 ze 150 hlasů.
Zatím není jisté, jak moc bude nová vláda stabilní. V koaliční smlouvě totiž nefigurují štěpivá témata, jako je třeba na červen plánovaná reforma státní správy, o které mají vlámští a frankofonní Belgičané zcela rozdílné představy.
Ke sporným otázkám patří volební právo frankofonních obyvatel volebního okrsku v blízkosti Bruselu, který náleží k vlámské části, nebo noční lety na bruselském letišti Zaventem. Podle dráhy letu totiž budí spíš většinově frankofonní obyvatele Bruselu nebo Vlámy.
