Donald Trump

Donald Trump | foto: Reuters

Amerika zrušila pozitivní diskriminaci na školách, menšiny se bouří

  • 805
Americká vláda v úterý oficiálně zrušila nařízení dřívějšího kabinetu, které umožňovalo americkým středním a vysokým školám vybírat mezi uchazeči o studium mimo jiné i podle rasového klíče. Ministerstvo spravedlnosti zrušilo platnost i 24 dalších dekretů, které označilo za „zbytečné, zastaralé, neslučitelné s platnými zákony, nebo jinak nevhodné“.

Podporování menšin ve školství se zrodilo v USA už v 60. letech minulého století s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. Podpora sociálně či rasově znevýhodněných skupin ve školství a veřejném životě se promítla do systému přijímání na střední a vysoké školy, které směly zvýhodňovat černošské a hispánské uchazeče, aby kompenzovaly jejich sociální handicap.

Ministerstvo spravedlnosti s odvoláním na „obnovení vlády práva“ praxi takzvané pozitivní diskriminace, nazývané v USA „affirmative action“, novým nařízením zrušilo. Z komentářů úterních amerických médií ale vyplývá, že boj není zdaleka dobojován. Ochránci menšinových práv v USA se bouří, řada univerzit už dala najevo, že se rasového hlediska při výběru budoucích studentů nevzdá. Za klíčové bojiště označil server Politico americké soudy, které se pozitivní diskriminací už několikrát zabývaly.

Zásadní vliv má jmenování nového soudce Nejvyššího soudu

Pozornost je hlavně upřena na nejvyšší soud, který několikrát, naposledy v roce 2007, pozitivní diskriminaci fakticky podpořil. Toto rozhodnutí se opíralo o právní názor soudce Anthonyho Kennedyho, který teď z nejvyšší justiční instituce odchází. Jeho nástupce vybírá prezident Donald Trump, nominaci musí schválit Senát. Prezident hodlá svou volbu oznámit příští týden.

Nejvyšší soud je devítičlenný a po Kennedyho odchodu bude poměr soudců, považovaných za stoupence demokratů či republikánů, vyrovnaný. Pokud se Trumpovi, který podle médií vybírá mezi sedmi osobami, podaří prosadit konzervativního nominanta, může to rozhodování o pozitivní diskriminaci kriticky ovlivnit. Osud kontroverzní praxe by byl zřejmě zpečetěn.

Aktuální je nyní ostře sledovaná kauza Harvardovy univerzity, která pozitivní diskriminaci uplatňuje - podle kritiků zvýhodňuje černochy a hispánce na úkor bělochů a asiatů. Vedení univerzity zažalovala skupina zvaná Students for Fair Admissions (Studenti za spravedlivé přijímačky), která tvrdí, že škola znevýhodňuje uchazeče asijského původu. Ministerstvo spravedlnosti žalobu studentů podporuje.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video