Bílý dům v prohlášení uvedl, že sankce se dotýkají osob, které podrývají demokratické procesy a instituce, dopustily se násilností a porušování lidských práv nebo nesou podíl na omezování svobody tisku či jsou viněni z korupce.
„Jsme hluboce znepokojeni snahou venezuelské vlády eskalovat zastrašování politických odpůrců,“ uvedl v pondělí večer podle agentury Reuters mluvčí prezidenta Obamy Josh Earnest.
Celkem se sankce dotknou sedmi venezuelských představitelů, jedním z nich je například šéf venezuelské tajné služby Gustavo Enrique González López. Mezi dalšími jmény na seznamu figuruje tamní policejní šéf Manuel Pérez, několik armádních představitelů nebo státní žalobce.
Dotyční mají zakázaný vstup do USA a byly jim zmrazeny finanční prostředky na kontech v amerických bankách. Zatím není jasné, zda některý z dotčených venezuelských funkcionářů měl skutečně nějaké peníze uložené v americké bance. Sankcionovaní jsou také vyloučeni z možnosti obchodovat s americkými občany a lidmi s trvalým pobytem v USA.
Už loni Spojené státy zakázaly vstup do země některým venezuelským činitelům obviňovaným z tvrdého potlačování opozičních protestů. Tehdy ale odmítly úřady zveřejnit jejich jména, připomíná agentura AP.
Prezident sankcionovaného jmenoval ministrem vnitra
Venezuelský prezident Nicolás Maduro na oznámení amerických sankcí reagoval v televizi slovy, že je to pokus o svržení jeho vlády. Ve dvouhodinovém emotivním projevu k národu hřímal, že bude ihned požádá zákonodárce o posílení svých pravomocí, aby mohl bojovat s „imperialistickou hrozbou“.
Všech sedm sankcionovaných činitelů Maduro velebil jako „hrdiny“. Oznámil také, že jednoho z nich, šéfa tajné služby Gustava Gonzáleze Lópeze, jmenuje novým ministrem vnitra. Na adresu svého amerického protějšku Maduro vzkázal, že dělá „kolosální chybu“ a že se svojí „imperialistickou arogancí“ podobá svým předchůdcům, například Richardovi Nixonovi a Georgeovi W. Bushovi.
Venezuela v reakci na uvalení sankcí odvolala dočasně z Washingtonu svého stálého zmocněnce.
Navzdory politice se daří obchodu mezi zeměmi
Vztahy mezi Caracasem a Washingtonem jsou na ostří nože od roku 2008, kdy tehdejší venezuelský vůdce Hugo Chávez nechal ze země vyhostit amerického velvyslance. Bílý dům na to tehdy odpověděl stejně a vyhostil venezuelského ambasadora. Země od té doby nemají plné diplomatické zastoupení.
Už několik dní navíc panuje napětí ohledně budoucnosti nynějších diplomatických misí poté, co Carasa dal minulý týden Spojeným státům patnáctidenní ultimátům, aby snížily stav personálu na své ambasádě z nynější asi stovky na 17. Přesně tolik personálu má totiž Venezuela na svém zastupitelském úřadu ve Washingtonu.
Navzdory diplomatickým roztržkám se nadále poměrně dobře daří obchodu mezi oběma zeměmi. Spojené státy, označované Carasasem za imperialistické zlo, jsou paradoxně hlavním obchodním partnerem na ropu bohaté Venezuely, byť již ne tak významným, jako tomu bylo ještě před desetiletím. Jen za minulý rok nicméně proudilo z Venezuely do USA v průměru na 733 tisíc barelů ropy denně.
Venezuelskou ekonomiku loni těžce zasáhl výrazný pokles cen ropy, jejíž prodej představuje až 96 procent devizových příjmů země. Stranou politicky motivovaných protestů tak socialistická vláda v uplynulých měsících musela čelit i nevoli lidí kvůli regálům zejícím prázdnotou a nedostatkem základních surovin.
Do supermarketů po celé zemi nyní vláda nainstaluje asi 20 tisíc čteček otisků prstů, aby tak mohla kontrolovat zásoby potravin, které lidé nakupují. Prezident Maduro podle stanice BBC k zavádění přídělového systému uvedl, že se tak omezí hromadění potravin v domácnostech a panické vykupování obchodů, které se odehrávalo napříč zemí v posledním roce (podrobnosti o zavádění čteček otisků do obchodů najdete zde).
