Na detailech nové mise ke kontrole případných iráckých zbraní hromadného ničení se Vídni dohodl po dvoudenním rokování šéf inspektorů OSN Hans Blix s iráckými experty ozbrojených sil. "Na irácké straně existuje taková vůle přijmout inspektory, jaká tam dosud nebyla," tvrdí Blix.
"Podle našeho názoru by inspektoři neměli do Iráku odjíždět, dokud nebude přijata nová rezoluce, která jim dá pravomoce a instrukce Rady bezpečnosti," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Richard Boucher.
Švédský šéf zbrojních inspektorů Hans Blix se přitom snažil, aby inspekce začaly už v polovině října. K americké výzvě se inspektoři vyjadřovali zdrženlivě. "Jsme technickým inspekčním orgánem Rady bezpečnosti OSN a budeme se řídit jejími instrukcemi," prohlásila mluvčí inspektorů Melissa Flemingová.
USA budou přesto dál prosazovat novou rezoluci OSN. "Musíme postupovat tímto směrem, neboť jsme v několik předchozích týdnech viděli, že musíme pokračovat v tlaku," reagoval na výsledky jednání americký ministr zahraničí Colin Powell, podle něhož se USA nespokojí s polopravdami, nebo s iráckými kompromisy.
Inspekce podle stávajících rezolucí
Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Mohamed Baradej po jednání ve Vídni prohlásil, že irácká strana by měla inspektorům zajistit okamžitý a ničím neomezovaný přístup do všech míst s výjimkou osmi prezidentských objektů. Jejich návštěvu musejí inspektoři podle stávajícího memoranda předem ohlásit a vstupovat do nich jen s mezinárodními diplomaty.
Právě tento bod budí spory, protože USA požadují neomezený přístup také do všech objektů Saddáma Husajna. Irák však souhlasí s návratem inspektorů jen pod podmínkou, že budou dodržovat stávající rezoluce OSN. "Každý chápe, že starý režim zbrojních inspekcí nefungoval. Iráčané nám jím zamotali hlavu," podotkl Powell.
|
CO PROSAZUJÍ USA |
|
* USA v návrhu nové rezoluce požadují, aby zbrojní inspektoři OSN odložili svou cestu do Iráku, dokud Bagdád nepředloží seznam všech zbraní hromadného ničení a všech materiálů používaných k jejich výrobě. |
Irák: USA budou chtít návrat zmařit
Co budou USA dělat, pokud se Rada bezpečnosti nedohodne před očekávaným říjnovým odjezdem inspektorů? Podle vysokého představitele ministerstva zahraničí, který si nepřál být jmenován, poté Američané podniknou kroky, které misi "zmaří".
"Uděláme všechno, co je v našich silách, abychom zajistili, že Blix dostane instrukce a pravomoce od Rady bezpečnosti ještě předtím, než odjede," řekl zdroj agentuře Reuters.
Také Irák je přesvědčen, že USA budou vyvíjet tlak s cílem zmařit návrat inspektorů. "USA chtějí neúspěch jednání o návratu inspektorů a udržet svou nadvládu nad OSN, a to přes odpor, kterému čelí ze strany ostatních stálých členů Rady bezpečnosti s výjimkou Londýna," varoval před koncem vídeňských jednání nejmenovaný irácký představitel.
Dejme Iráku ultimátum, vyzývá Blair
Velká Británie a USA zvažují návrh nové rezoluce, která nemusí počítat s použitím síly, i když Irák nebude plnit požadavky na odzbrojení. Svět však musí stanovit pro Saddáma Husajna ultimátum, tvrdí britský premiér Blair.
"V případě, že irácký prezident Saddám Husajn nevyhoví ultimátu OSN, bude nutno jednat, jinak by světová organizace přišla o veškerou autoritu," řekl na stranické konferenci v Blackpoolu britský ministerský předseda Tony Blair a podotkl: "Někdy, zvlášť jde-li o diktátora, je připravenost k válce jedinou šancí pro mír."
Blair se rozhodně vyslovil pro mezinárodní partnerství, společenství a spolupráci. Svět stejně jako Británie stojí podle jeho názoru na křižovatce, kdy se rozhoduje, zda zvítězí myšlenka spolupráce, nebo rivality řady světových center, mezi nimiž vedle USA a Evropské unie vyjmenoval Rusko, Čínu a Indii.
V mezinárodněpolitické části projevu zdůraznil, že rezoluce OSN je nutno uplatnit všude, nejen vůči Iráku. Je to nutné i na Blízkém východě, kdy cílem musí být ještě před koncem roku zahájit konferenci o konečném urovnání, jehož prvkem musí být Izrael uznaný, respektovaný a neohrožovaný sousedy a současně také palestinský stát.
|
KANADA S AMERIČANY NEJDE |
| Kanada přitvrdila odpor proti jakémukoli jednostrannému útoku USA proti Iráku. Prohlásila, že nemá v úmyslu slepě následovat Washington v kroku, který může destabilizovat velkou část světa. Kanada je tradičně spojencem USA. Do Afghánistánu do války proti terorismu vyslala 2000 svých vojáků. V případě Iráku se však obává, že preventivní americká akce by mohla způsobit velké škody OSN, která je základním kamenem zahraniční politiky Ottawy. |
Bílý dům odmítl kompromis od Kongresu
Bílý dům odmítl kompromisní návrh amerického Kongresu na znění rezoluce k Iráku. Prezidentův úřad to zdůvodnil tím, že návrh by stanovil omezující podmínky pro invazi. George Bush požaduje široké pravomoci.
"Kompromis by omezil možnosti použití síly jen na akce, jejichž cílem by bylo zbavit iráckého prezidenta Saddáma Husajna zbraní hromadného ničení. To je příliš úzké zaměření," vysvětlil mluvčí Bílého domu Ari Fleischer.
Návrh rezoluce s tímto omezením předložili v Kongresu společně republikánský senátor Richard Lugar z Indiany a demokratický senátor ze státu Delaware Joseph Biden ve snaze získat větší podporu demokratických kongresmanů pro použití síly a zajistit tak širší souhlas pro plánovaný útok proti Bagdádu.
"Tento návrh neříká nic o donucení Saddáma Husajna ukončit podporu terorismu, zastavit represe vlastního lidu nebo vzdát se hrozeb vůči sousedům. Nic z toho v něm není. Je to dokonce ústup od existujících rezolucí Rady bezpečnosti OSN," zdůvodnil Fleischer odmítavé stanovisko Bílého domu k návrhu senátorů.
|
IRÁK A RADA |
| Mezi pěti stálými členy Rady bezpečnosti, kteří mají právo veta, stále není shoda, zda a kolik rezolucí má být předloženo OSN: * Velká Británie a USA jsou pro jednu tvrdou rezoluci * Francie prosazuje dvě: první, která by jen upřesnila požadavky mezinárodního společenství vůči Iráku, a druhou, která by pohrozila silou až poté, když by se Bagdád nepodřídil * Rusko je proti jakékoli rezoluci s tím, že dosavadní dokumenty OSN stačí k vyřešení krize * Čína podle všeho nejvíce podporuje dvoustupňový přístup Paříže |
Washington a Londýn mohou slevit
USA s pomocí Velké Británie prosazují tvrdou rezoluci proti Iráku. Ostatní stálí členové rady se však tváří nesouhlasně.
"Jsme pro novou rezoluci rady. Ta by měla být co možná nejtvrdší, protože věříme, že Saddám má takovou povahu, že neslyší na argumenty. Rozumí však, když čelí jasnému výběru mezi pokojným postupem a hrozbou plné vojenské síly mezinárodního společenství," citovala agentura AP britského ministra zahraničí Jacka Strawa.
Washington a Londýn však mohou v této nové rezoluci ze svých požadavků slevit. "Jsme nyní pro jednu rezoluci, která by v žádném případě nepočítala s automatickým použitím síly," všimla si Strawových slov agentura AFP.
Až dosud se objevovaly spekulace, že si Washington v rezoluci přeje možnost automatického použití síly, jestliže Bagdád nebude spolupracovat. Americké zdroje se o žádné změně postoje nezmiňují.
Irák může způsobit krizi NATO
Přetrvávající odpor evropských členů NATO, kteří zároveň zasedají v Radě bezpečnosti OSN, k vojenské intervenci proti Iráku může vytvořit problém s USA. Severoatlantická aliance není v první linii irácké krize, ale možná bude nucena zvážit svou účast, varoval generální tajemník NATO George Robertson.
"Dokud probíhají jednání OSN, nepočítá se s vojenským zapojením. USA nás ještě o nic nežádaly. Pokud bude vznesena žádost, bude to znamenat, že došlo k rozkolu s OSN, a v tom případě bude třeba zvážit postoj NATO," vysvětlil Robertson v rozhovoru pro italský týdeník la Repubblica.
Bagdád varoval Turecko, jednoho ze členů NATO, že ho nebude pokládat za přátelskou zemi, pokud se Ankara rozhodne dát k dispozici své základny USA v případě jejich vojenské operace proti Iráku. Turecko se zatím k útoku staví odmítavě.
Ankara udržuje s Bagdádem dobré obchodní vztahy. Navíc se obává, že případná válka proti Iráku oživí separatistickou činnost Kurdů v zemi a poškodí turecké hospodářství, které prochází krizovým obdobím.
