Země NATO včetně České republiky yhlásily, že pokud se potvrdí, že útočníci byli ze zahraničí, platí článek 5 alianční smlouvy. Podle něho musí všechny členské země poskytnout napadené zemi pomoc, a to i vojenskou. Generální tajemník NATO George Robertson potvrdil, že je to poprvé v dějinách aliance, co článek 5 bude uplatněn.
"Severoatlantická rada se dohodla, že pokud bude potvrzeno, že útok proti USA byl veden ze zahraničí, Bude se považovat za krok, na nějž se vztahuje článek 5 washingtonské smlouvy," oznámil pozdě večer Robertson. "Rozhodnutí je na Spojených státech – ty musí říci, odkud útok přišel," dodal.
| Podle smlouvy o NATO je útok na jednoho z členů aliance útokem na všechny členské země. Cítíte se po úderu na USA také napadeni? Hlasujte v anketě. |
Ministr obrany Jaroslav Tvrdík večer v televizi Nova prohlásil, že NATO žádnou vojenskou akci v souvislosti s odvetou za teroristické útoky v USA nechystá. Čtvrteční ranní vydání britského listu The Guardian nicméně přineslo informaci o tom, že aliance připravuje plán na masivní útok proti Afghánistánu, jestliže se potvrdí důkazy proti bin Ládinovi a jeho komplicům, kteří se zřejmě v Afghánistánu ukrývají. Útoku by se podle zdroje z NATO měly zúčastnit desetitisíce vojáků.
Smlouva zavazuje členské země aliance poskytnout všechny formy vzájemné pomoci včetně vojenské, pokud dojde k vojenskému útoku na jednoho z jejích členů. "Článek 5 předpokládá, že každý spojenec pomůže straně, která byla napadena," uvádí komuniké NATO.
Článek 5 měl původně chránit země aliance proti sovětské agresi.
|
Ministři zahraničí 15 členských zemí Evropské unie vyzvali "všechny Evropany", aby v pátek v poledne uctili třemi minutami ticha památku obětí úterních atentátů v USA. Pátek 14. září vyhlásili dnem smutku. |
Události však ještě nedospěly k projednávání nějaké konkrétní společné vojenské akce. Mluvčí NATO Yves Brodeur popřel, že by se o něčem takovém mluvilo. Zdroj aliance ujistil, že "NATO nehodlá střílet na všechny strany".
Také Robertson tvrdí, že jde spíše o aktivní solidaritu a potvrzení smluvních závazků ze strany spojenců než o autorizaci nějakého konkrétního zásahu. Zároveň upozornil, že použití článku 5 pro Spojené státy znamená, že nemohou jednat jen na vlastní pěst, ale musí mít i souhlas a podporu osmnácti spojenců.
|
DÁLE ČTĚTE |
"V nejtemnějších hodinách dějin Evropy stály Spojené státy po jejím boku - dnes my stojíme po boku USA," ujistil šéf "vlády" EU Romano Prodi po mimořádném zasedání Evropské komise. "Musíme spolupracovat s prezidentem Bushem, aby se i naše obyvatelstvo mohlo těšit míru. Nepřipustíme, aby terorismus vyhrál či rozdělil svět, což je jeho záměr," dodal.
Ministři zahraničí EU proto podpořili záměr potrestat nejen pachatele útoků, ale i jejich ochránce. "Pro teroristy a jejich sponzory nebude bezpečné útočiště," prohlásili ministři. Ochránce teroristů chtěly zatím trestat jen USA.
Unie se rozhodla posílit svou zahraniční a vojenskou politiku. "Cílem těchto opatření bude posílit kapacitu unie, aby byla schopna účinně potírat mezinárodní terorismus," uvádí prohlášení EU. Unie chce do tohoto boje zapojit všechny mezinárodní organizace a zejména usiluje o přetnutí linek, po nichž proudí finanční pomoc pro teroristy.
"Jsme také připraveni poskytnout v případě potřeby praktickou pomoc, například při záchranných operacích nebo při hledání pachatelů," potvrdila Christina Gallachová, mluvčí Javiera Solany, který řídí evropskou diplomacii.
I Prodi ujistil, že jeho Evropská komise je připravena dodat všechnu potřebnou humanitární pomoc do USA. "Je třeba nechat na USA, aby rozhodli, co budou potřebovat," reagoval jeho mluvčí.
Poloprázdné ranní ulice belgických měst a množství pracovních absencí svědčily o tom, že úder v New Yorku postihl i Belgii. Po noci plné katastrofických obrazů a zpráv nikdo nespěchal do práce.
