„Americká půda. To jsou dvě slova, která se běžně používají k vybuzení vlasteneckých pocitů. Jsou to ale také slova, která nelze považovat za samozřejmá, protože dnes téměř 30 milionů akrů zemědělské půdy v USA drží zahraniční investoři. Toto číslo se v posledních dvou desetiletích zdvojnásobilo, což ve farmářských komunitách vyvolává poplach,“ začíná článek amerického veřejnoprávního rozhlasu NPR.
Na amerických farmách umírají děti, mnohé pracují už od dvanácti let |
USA na federální úrovni nijak neomezují množství půdy, které mohou cizinci vlastnit. Případné restrikce jsou na uvážení každého z 50 států. A některé z nich nemají žádné.
To je případ jihoamerického Texasu i severoamerického Ohia. Opakem jsou severoamerická Minnesota a Iowa. V Iowě zahraniční subjekty nevlastní ani akr (přibližně 4 047 m2) zemědělské půdy.
Podle NPR je ale pravděpodobné, že cizinci získají v USA další půdu. Mediánový věk amerických farmářů je 55 let, mnohé čeká odchod do důchodu a často nemají v rodině nikoho, kdo by chtěl pokračovat v jejich šlépějích. Národní koalice mladých zemědělců (NYFC) předpokládá, že dvě třetiny americké zemědělské půdy změní v příštích desetiletích majitele.
„Jakmile zahraniční subjekt koupí jakékoliv množství akrů, Američané už nikdy nemusí být schopni získat tuto zemi zpět. Takže jakmile ji ztratíme, můžeme o ni přijít navždy,“ varoval zástupce farmářů z Ohia Ty Higgins.
Jeho další obavou je, že cizinci začnou zemědělskou půdu využívat pro jiné účely než produkci potravin.
Nejvíc půdy skoupili Kanaďané
Největším zahraničním vlastníkem zemědělské půdy v Ohiu jsou Němci. Patří jim 71 000 akrů. Nizozemské společnosti tam mají pro větrné farmy 64 000 akrů. Dohromady drží zahraniční investoři v Ohiu téměř 500 000 akrů prvotřídní zemědělské půdy.
Američtí farmáři čekají exodus imigrantů. Bojí se, co bude se sklizní |
John Trimmer spravuje pro německé investory 30 000 akrů kukuřice a sójy. Za mylnou označil představu, že cizinci nejsou dobrými sousedy ani ochránci půdy.
Zdůraznil, že na posledních dvou Němci koupených farmách nechtěl hospodařit nikdo z početných amerických dědiců. Němci podle něj navíc nechávají původní rodiny, aby dožily ve svých domech na prodaných pozemcích.
V měřítku celých Spojených států jsou největším zahraničním vlastníkem půdy Kanaďané. Kontroverze ale nejvíc budí akvizice ze strany Číňanů.
V roce 2013 koupila čínská firma americkou společnost Smithfield Foods, která je největším světovým producentem vepřového masa. Spolu s tím získali Číňané v USA 146 000 akrů prvotřídní zemědělské půdy.
„Číňané nás vysávají“
Angela Huffmanová je z tradiční americké farmářské rodiny z Ohia. Chce v činnosti předků pokračovat, ač patří k mladé generaci mileniálů, která se orientuje spíše na městský způsob života.
Česko ztrácí čtyři hektary půdy týdně. Bude hůř, varují ekologové |
Také ona má ale obavy ze zahraničních vlastníků půdy, kteří podle ní mohou mít negativní vliv na její zemědělskou komunitu. Přirovnala to k procesu, jakým obří americký obchodní řetězec Walmart vytlačuje z trhu místní podniky.
Kousek od pozemku Huffmanové jsou obilná sila, která nedávno koupila právě Smithfield Foods. „V podstatě vytahují bohatství z (naší) komunity,“ uvedla na adresu čínské firmy.
Huffmanová je členkou zájmového spolku amerických farmářů nazvaného Organizace pro konkurenční trhy. K němu patří i farmář Joe Maxwell ze středoamerického státu Missouri.
Zemědělců v Česku ubývá pomaleji, problém je ale jejich věk |
Také jemu vadí zahraniční vlastník přilehlých sil. „Peníze, které ta sila vydělávala, zůstávaly v (místní) komunitě. Dnes půjdou do kapes někoho tisíce mil vzdáleného. Toto se děje napříč Amerikou,“ posteskl si.
NPR ale připomněla, že Američané rovněž skupují zemědělskou půdu v cizině. Od Austrálie po Brazílii jí vlastní v hodnotě miliard dolarů.
