Čína s USA soupeří v Indickém oceánu, ostrovní národy se strachují o existenci

Nejmocnější námořnictva světa operují v Indo-Pacifiku již řadu let. O dominantní postavení v oblasti Jihočínského moře se přetahují Spojené státy s Čínou. Strategický význam však nyní získává i dlouho opomíjený Indický oceán, na nějž si brousí zuby kdekdo. Udržení otevřených námořních cest je cílem všech zúčastněných, o svou budoucnost se ale strachují ostrovní národy.

Když dnes stratégové hovoří o Indo-Pacifiku, mají často na mysli pouze Tichý oceán, a to jen jeho nejzápadnější část kolem Jihočínského a Východočínského moře. Právě tam v posledních letech probíhá nejostřejší boj o prvenství mezi Amerikou a Čínou.

Lodě amerického námořnictva navíc proplouvají Jihočínským mořem čím dál častěji. Vymezují se tak proti Pekingu, který si na území v těchto vodách dělá nároky. Naposledy jen před pár dny proplul americký torpédoborec v blízkosti Spratlyho ostrovů.

Do hledáčku obou (ale i dalších) mocností se však nyní dostává třetí největší oceán světa. Není se čemu divit. Indický oceán se rozprostírá od jižního cípu Afriky až po jihozápadní Austrálii. Je propojen s okrajovými moři Tichého oceánu a na severozápadě ho se Středozemním mořem uměle spojuje Suezský průplav.

Odehnali jsme torpédoborec z USA, tvrdí čínská vláda. Američané to popírají

Jen pro představu jeho hospodářského významu: Indický oceán zahrnuje tři desítky pevninských a ostrovních států, na které připadá 12 % světového hrubého domácího produktu. Kolem jeho okraje navíc žije více než 2,6 miliardy lidí různých kultur a etnik. V jeho vodách se kromě toho nacházejí ostrovy přímo na křižovatkách strategických námořních tras. A ač malé, mají výhradní právo na obrovské plochy oceánu. Stanou se tyto ostrovy oběťmi mocenského soupeření, nebo z něj budou profitovat?

V zájmu všech

Odborníci z washingtonského think-tanku Carnegie Endowment for International Peace už v minulém roce ve svých analýzách upozorňovali, že na Indický oceán je potřeba se nově dívat jako na jeden region, jinak bude situace zcela nepřehledná. V tomto regionu vůbec nejdéle působí bývalé koloniální mocnosti. Typicky ostrov Réunion zůstává zámořským departementem Francie, která vlastní i vzdálené ostrovy v Mosambickém průlivu.

V malém Džibutsku má námořní základny hned několik vnějších mocností, především Amerika, Francie, Japonsko a od roku 2017 také Čína.

Země k pronajmutí. Prťavé Džibutsko je prošpikováno cizími základnami

Americké námořnictvo zintenzivnilo v regionu zejména cvičení „svobodné plavby“. S ostatními členy bezpečnostního uskupení Quad (Quadrilateral Security Dialogue) rovněž pořádá další cvičení, která mají Spojené státy spolu s Austrálií, Indií a Japonskem připravit na čínské výpady v Indo-Pacifiku.

Austrálie je velmocí v Indickém oceánu přinejmenším od doby, kdy za druhé světové války otevřela ve Fremantle ponorkovou základnu. V roce 2021 navíc s USA a Velkou Británií uzavřela nový bezpečnostní pakt známý jako AUKUS.

Škrticí body

V Indickém oceánu se nacházejí tři kontrolní body, které mají zásadní význam pro lodní dopravu:

• Malacký průliv – hlavní plavební kanál mezi Indickým a Tichým oceánem. Probíhá v něm pětina světového námořního obchodu.
• Hormuzský průliv – leží mezi Perským a Ománským zálivem, kterým procházejí dvě pětiny světového obchodu s ropou.
• Bab-al-Mandab neboli „Brána smutku“, průliv mezi Jemenem na Arabském poloostrově a Džibutskem a Eritreou v Africkém rohu. Brána k Rudému moři a Suezskému průplavu.

Čína je v Indickém oceánu nováčkem, Džibutsko je její vůbec první zámořskou vojenskou základnou. Její námořnictvo však neustále roste a v Pekingu probíhá debata o zřízení flotily právě v Indickém oceánu.

Přeprava ropy a zemního plynu přes Indický oceán je pro některé z těchto zemí životně důležitá. Většina dodávek prochází alespoň jedním ze tří takzvaných škrticích bodů. Jakékoli přerušení těchto bodů by tak podle The Economist způsobilo obrovské škody.

Mocnosti působící v Indickém oceánu jsou si toho ale moc dobře vědomy, a tak neváhají nasazovat své námořní kapacity k tomu, aby průlivy zůstaly otevřené. Nejenže tak chrání své vlastní legitimní zájmy, ale přináší i globální prospěch.

Strategické soupeření mezi námořními státy se tak může kdykoli vyhrotit, ale mezitím je udržení otevřených námořních cest naprosto klíčovým a společným zájmem všech.

Malé země Indického oceánu v ohrožení?

Obnovený zájem silnějších mocností o oblast Indického oceánu tak vnímají menší země s tichým nesouhlasem i doufáním. Na jedné straně jim ale námořní hlídky a různé infrastrukturní projekty mohou výrazně pomoci s nestabilitou v regionu.

Dvěma milionům dětí hrozí, že zemřou hlady. V Africkém rohu je nebývalé sucho

Typickým příkladem je Africký roh, kde dlouhodobě bují organizovaný zločin a obchod s drogami a zbraněmi, ale i humanitární krize. Na straně druhé se však obávají, že velké státy si je nakonec podmaní a využijí k projekci své moci.

Na to upozornila i Darshana Baruahová z Carnegie Endowment for International Peace. „Geopolitické priority ostrovů a malých států jsou často diskutovány většími mocnostmi bez větších konzultací nebo zastoupení ze strany dotčených států,“ uvádí v jedné ze svých analýz. To potvrdil i ministr zahraničí Malediv Abdulla Shahid. „Pokud Amerika s Čínou nebudou brát v úvahu zájmy malých zemí, vážně by to ohrozilo naši bezpečnost a naše vyhlídky,“ uvedl na konferenci Ocean Nations: An Indo-Pacific Islands Dialogue.

Ministr zahraničí Malediv Abdulla Shahid na 77. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů v sídle OSN (23. září 2022)

„Velikost neurčuje rozsah přínosu pro mezinárodní společenství. Ostrovní státy mohou stát bok po boku se zbytkem globální komunity a mít stejná práva a mluvit se svými vrstevníky,“ kritizoval Shahid námořní strategie velmocí, které ignorují zásadní zájmy ostrovních národů od Srí Lanky po Šalamounovy ostrovy. Narážel tak zejména na fakt, že menší země mnohem více než vojenské soupeření zajímá spíš změna klimatu, nelegální a neregulovaný rybolov či znečištění vody ohrožující cestovní ruch.

Ničí nás celý svět. Tichomořské ostrovní státy čelí pomalé klimatické záhubě

S tím souhlasí i bývalý velvyslanec Fidži a stálý zástupce při OSN Satyendra Prasad, podle něhož jde velká mocenská konkurence stranou pro každého, jehož národ mizí pod stoupající hladinou moře. „Největší hrozbou, které čelíme, není geopolitika, je to změna klimatu,“ zdůraznil.

9. listopadu 2021

Síla Indie a západních mocností, která by mohla zbrzdit postup Číny v Indickém oceánu, by se tak mohla skrývat právě v uznání odlišných bezpečnostních priorit malých zemí. V souvislosti se změnou klimatu a stále stoupající hladinou moří už Západ jistou finanční pomoc přislíbil, většina malých států se jí však zatím nedočkala.

Dalším relativně malým krokem velkých zemí, ale velkou pomocí pro malé ostrovní státy by byla pomoc při ochraně rybolovu před pohromou IUU (nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov).

Přesto však bude podle expertů regionální bezpečnostní dynamika v Indickém oceánu stále složitější. Taková je rychle se rodící nová realita Indo-Pacifiku.