Sedmá flotila amerického námořnictva v neděli oznámila, že dva její křižníky „propluly koridorem v průlivu, který se nachází mimo výsostné vody pobřežních států“. Manévr podle americké armády dokazuje zapojení Spojených států „ve prospěch svobodného a otevřeného indopacifického regionu“. Námořnictvo označilo pohyb lodí za „rutinní manévr“.
Čínská armáda uvedla, že pohyb amerických lodí sleduje. Dodala, že její jednotky jsou ve vysokém stupni pohotovosti a jsou připravené reagovat na jakoukoliv provokaci.
Křižníky s řízenými střelami třídy Ticonderoga USS Antietam a USS Chancellorsville úžinou propluly poprvé od rozsáhlého vojenského cvičení, které uspořádala Čína u Tchaj-wanu po návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů na ostrově. Podle Washingtonu je však cesta Pelosiové pro Peking jen záminkou, aby na Tchaj-wan zvýšil tlak.
Koordinátor Bílého domu pro oblast Indického a Tichého oceánu Kurt Campbell již dříve uvedl, že oblastí proplují americké lodě a proletí americká letadla. Podle něj americké jednotky „budou i nadále plout, létat a působit všude, kde to mezinárodní právo umožňuje“.
Odpálení raket do japonské ekonomické zóny nařídil přímo Si Ťin-pching |
Čína demokratický Tchaj-wan považuje za svou nedílnou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Peking dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.
Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, zatímco oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy čilé neoficiální styky a nadále mu dodávají zbraně. Tvrdí, že tak činí proto, aby mu pomohly udržet obranyschopnost.
V oblasti panuje dlouho napětí i mezi USA a Ruskem:
