Americká administrativa stále zdůrazňuje, že novou pozemní operaci v Iráku neplánuje a vojáci, kteří tam působí, mají pouze cvičit iráckou armádu. Šéf sboru náčelníků štábů americké armády Martin Dempsey však ve čtvrtek podle BBC připustil, že se role USA ve válce proti Islámskému státu může rozšířit.
Spojené státy zvažují vybudování dalších výcvikových center na severu Iráku. Součástí vyslání dalších 450 Američanů je i plán na vytvoření centra na pouštní letecké základně at-Takkadum, kde američtí vojáci pobývali už po svržení Saddáma Husajna.
„Naši noví poradci budou budovat schopnosti iráckých sil včetně místních kmenových bojovníků a zlepší jejich schopnost plánovat, vést a provádět operace proti Islámskému státu na východě provincie Anbár,“ vysvětlil mluvčí Bílého domu Josh Earnest.
Prezident Barack Obama rozhodnutím o vyslání dalších vojenských instruktorů vyslyšel žádost iráckého premiéra Hajdara Abádího i doporučení Pentagonu. Administrativa USA však upozorňuje, že do boje proti Islámskému státu je třeba zapojit více sunnitů. Převážně šíitská vláda v Bagdádu jejich větší zapojení už delší dobu slibuje, ale stále není jasné, jestli nábor sunnitů skutečně probíhá a jak.
Obavy Západu ze sektářského násilí se začaly naplňovat v Tikrítu, od jehož osvobození uplynuly dva měsíce. Město kontrolují šíitské milice, které brání sunnitskému obyvatelstvu v návratu. Uprchlíci z Tikrítu tvrdí, že ve městě rabují a vypalují domy. Podle mluvčího šíitských brigád se sunnité nemohou vrátit, protože ve městě nefunguje elektřina, nejsou zajištěny dodávky vody a sever města je stále nestabilní.
„Je to lepší než nic, ale zcela určitě to není dost“
Od loňského srpna, kdy Američané zahájili letecké údery proti islamistům, je válka stála již 2,7 miliard dolarů, tedy přes 65 miliard korun. Al-Džazíra upozorňuje, že speciální tajné operace od srpna stály více než 200 milionů dolarů (necelých 5 miliard korun).
Americký Kongres zamítl zákon zakazující další výdaje, naopak Sněmovna reprezentantů schválila 579 miliard dolarů (14 bilionů korun) na obranu. Letecké údery USA a spojenců pomohly získat irácké armádě či syrským Kurdům zpět některá města, avšak i tak postup Islámského státu nezastavily.
Obama podle britského listu The Times čelí kvůli chaotické situaci na Blízkém východě čím dál silnější kritice. Média si všímají, že už podruhé během posledních deseti měsíců přiznal, že v boji s Islámským státem „nemá komplexní strategii“.
Washington opakovaně odmítá nasazení vojenských instruktorů po boku iráckých vojáků na frontě stejně jako nasazení bojových helikoptér Apache. A Pentagon se údajně natolik obává možných obětí z řad civilistů, že tři čtvrtiny koaličních letounů se z náletů vrací aniž by shodily jedinou bombu.
19. února 2015 |
Američtí představitelé to odůvodňují tím, že prezident se soustředí na „lokální řešení“. „Je to lepší než nic, ale zcela určitě to není dost,“ míní bezpečnostní analytik Michael O’Hanlon. Sám očekává, že Američané v nadcházejících měsících pošlou do Iráku další jednotky.
Jak si stojí Islámský stát v Sýrii a Iráku
