Ještě před pár týdny vypadala cesta stávající šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové za obhajobou jejího postu po červnových eurovolbách jako jasná záležitost. Na sjezdu Evropské lidové strany (EPP) se dočkala podpory čtyř stovek delegátů, proti její kandidatuře bylo pouhých 89. Pár dní předtím získala na domácí půdě jednomyslnou podporu od Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Proti Královně Ursule, jak jí přezdívají někteří vysoce postavení činitelé Evropské unie kvůli jejímu nesmlouvavému a direktivnímu řízení Evropské komise, se už začínají bouřit někteří potenciální povolební partneři. Bez nich by měla cestu k druhému mandátu mnohem složitější. Pro von der Leyenovou budou následující měsíce představovat dvojnásobnou výzvu, v roce 2019 totiž na poslední chvíli „porazila“ spitzenkandidáta EPP Manfreda Webera, a nemusela tak vést dlouhodobou kampaň.
Bolehlav Leyenové. Náročné klimatické cíle mizí, i kvůli obavě o znovuzvolení |
To se projevilo už na její plamenné řeči na sjezdu EPP, kdy tvrdě zaútočila na předsedkyní francouzského Národního sdružení Marine Le Penovou kvůli jejímu podlézání Vladimiru Putinovi a stručně vyjmenovala základní pilíře, na které by se Evropská komise pod jejím vedením soustředila. Experti na politický marketing upozorňují, že von der Leyenová se profiluje jako jakýsi politický robot odtržený od obyčejných lidí. Příkladem je její působení na sociálních sítích, kdy prezentuje pouze oficiality a nikdy nedá nahlédnout do svého soukromí.
Kritika z vlastního týmu
Chladný přístup k vysoké politice je však pro von der Leyenovou v posledních dnech tím nejmenším problémem. Tvrdou kritiku si vyslechla i od svého kolegy z Evropské komise Thierryho Bretona, který zastává funkci evropského komisaře pro vnitřní obchod. Ten minulý týden na sociální síti X obvinil svou šéfku, že nemá skutečnou podporu v rámci EPP. „Navzdory jejím nezpochybnitelným kvalitám to vypadá, že Ursula von der Leyenová je ve své vlastní straně v menšině. EPP zjevně nevěří své vlastní kandidátce,“ napsal Breton.
Neuváženým internetovým výlevem rozohnil i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který byl podle zdrojů portálu Politico nebývale „rozzuřený“. Na výroku Bretona nemusí být mnoho pravdy, von der Leyenové však může uškodit. Když ne v její domovské EPP, tak u potenciálních koaličních partnerů a přímých konkurentů. Klíčové budou červnové volby do Evropského parlamentu.
Železná Ursula jde do boje. Chci být znovu šéfkou Evropské komise, oznámila |
„V rámci EPP má nyní von der Leyenová pevnou pozici, bude ale hodně záležet na tom, jak si její strana, respektive členské strany, povede v evropských volbách. Při jasném vítězství nečekám nějakou opozici, protože EPP nebude chtít opakovat scénář s Manfredem Weberem, jehož nucené nahrazení právě von der Leyenovou bylo svým způsobem ponížení křesťanských demokratů,“ vysvětlil pro iDNES.cz politolog a expert na Evropskou unii z Masarykovy univerzity Petr Kaniok.
Zaváhání ve volbách však může být pro von der Leyenovou problémem. „Pokud EPP solidní výsledek nepředvede, pozice předsedy či předsedkyně Evropské komise bude mnohem více předmětem vyjednávání na Evropské radě. A tam se v souvislosti s balancováním ohledně obsazování dalších čelných funkcí, jako je vysoký představitel pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku či předseda Evropské rady, může stát leccos,“ myslí si Kaniok.
Pomyslným nejhorším scénářem pro současnou šéfku Evropské komise je kombinace špatného výsledku EPP a velké fragmentace nově složeného Evropského parlamentu. „Pokud by výrazně uspěli populisté a radikální euroskeptici, bude se většina pro novou Evropskou komisi, která by pokračovala v politice té dnešní, skládat mnohem obtížněji, než v roce 2019,“ popisuje politolog.
Von der Leyenová se podle něj paradoxně nemusí bát žádného konkrétního soupeře. „Socialisté představili neznámého Nicolase Schmita, liberálové mají týmové vedení,“ připomíná.
Ostrý Weber a zášť z minulosti?
Nečekané opozice se jí dostalo před pár dny i od Webera, jádrem sporu je uvolnění zmrazených deseti miliard eur pro Maďarsko, které až donedávna Evropská unie blokovala kvůli pochybám o stavu demokracie a právního státu v zemi. Kancelář von der Leyenové s uvolněním financí souhlasila navzdory připomínkám z domovské EPP. Své rozhodnutí Evropská komise zdůvodnila tím, že Budapešť splnila některé požadavky Bruselu.
„Handrkování s Orbánem ohledně pomoci Ukrajině a zmraženým deseti miliardám eur von der Leyenovou udělalo mnohem zranitelnější vůči útokům z Evropského parlamentu, kde se bude zanedlouho většina počítat po jednotkách europoslanců,“ nechal se pod podmínkou anonymity slyšet jeden z bruselských úředníků. EPP podle něj nehodlá měnit své názory jen kvůli tomu, že začala předvolební kampaň. „Weber se dlouhodobě stavil proti uvolnění peněz Maďarsku, jeho posledními kroky to jen potvrzuje,“ dodal.
Soupeření Webera a von der Leyenové se táhne už od roku 2019, kdy lídr EPP dovedl svou stranu k vítězství a měl být jasným kandidátem na post šéfa Evropské komise. Lídři evropských zemí však dali při jednáních nečekaně přednost von der Leyenové. Na počátku letošního roku se do své tehdejší soupeřky pustil kvůli návrhu zákona o obnově přírody, opakovaně ji také tlačí více doprava v otázkách migrace a tolik propíraného Green Dealu. Cestu k obhajobě tak své stranické kolegyni rozhodně neulehčuje.
Z levé strany politického spektra na ni útočí kvůli nedávným masivním protestům zemědělců napříč Evropou, Le Penovou zase rozohnila svými plány na zřízení pozice speciálního komisaře, který by dohlížel na koordinaci armád napříč členskými zeměmi. Jedna z nejvýraznějších postav evropské krajní pravice to označila za „zásah do národní suverenity“.
Von der Leyenová podle zahraničních komentátorů dříve nebo později bude muset sestoupit ze svého trůnu, pouze roky v čele Evropské komise jí ke zvolení nebudou stačit. Bruselská pravidla jí navíc nařizují, aby zcela oddělila kampaň pro nadcházející volby od výkonu funkce. Účastnit by se povinně měla alespoň sedmi mítinků po celé Evropě, nabízí se i vystoupení v rámci živých debat. Předvolební rozvrh von der Leyenové je však zatím překvapivě prázdný. Čekání na automatický úspěch by se jí nemuselo na podzim letošního roku, kdy bude boj o post šéfa Evropské komise vrcholit, vyplatit.
Volby do Evropského parlamentuEvropské volby se konají každých pět let. Příští se uskuteční 6. až 9. června 2024 (v Česku 7. a 8. června). Volit se bude 720 poslanců. O jejich počtu se rozhoduje před každými volbami. Celkový počet nesmí přesáhnout 750 plus předseda. Ve volbách se utkávají národní politické strany, ale jakmile jsou poslanci EP zvoleni, většina z nich se rozhodne stát součástí nadnárodních politických skupin. Většina národních stran je přidružena k celoevropské politické straně. Poslanci Evropského parlamentu zasedají v politických skupinách podle ideové sounáležitosti. Parlamentní pravidla vyžadují, aby každá skupina měla alespoň 23 poslanců a zastupovala nejméně jednu čtvrtinu členských států EU. V současnosti je v Evropském parlamentu sedm politických skupin. Po vyhlášení výsledků zahajují noví poslanci Parlamentu práci na vytvoření těchto skupin. Na prvním plenárním zasedání zvolí nový Parlament svého předsedu. Na následujícím zasedání zvolí nového předsedu Evropské komise a později posoudí a schválí celé kolegium komisařů. Zdroj: Evropský parlament |
