Pro vykreslení politického smýšlení von der Leyenové nemusíme chodit hluboko do minulosti. V říjnu loňského roku po útoku teroristů z Hamásu přicestovala na neplánovanou návštěvu Izraele. Bok po boku s Benjaminem Netanjahuem vyjádřila jasnou podporu Izraeli. Na první pohled logický výrok, ne však pro desítky vlivných figur v Bruselu. Ti předsedkyni Evropské komise vytkli, že ignorovala společné usnesení členských států.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell vyjádření von der Leyenové odmítl. Její slova prý zněla, jako by mluvila za celou EU. Tak tomu ale nebylo. „Stále častěji se chová jako královna,“ prozradil pro web Politico jeden z bruselských diplomatů, který si nepřál být jmenován. Dodal, že předsedkyně ráda jedná na vlastní pěst a dá jen na připomínky svého nejužšího týmu poradců.
My Slované uděláme ze západní Evropy trávník, hrozil slovenský europoslanec |
S blížícím se koncem jejího pětiletého mandátu se spekuluje, zda se vůbec v druhé polovině roku bude o obhajobu postu šéfky Evropské komise ucházet. Sama von der Leyenová dosud, i přes nátlak svých podporovatelů, kandidaturu neoznámila. Na probíhajícím zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu pouze stroze uvedla, že v následujících letech „budeme muset navázat na to, co jsme dokázali v minulosti“. Vyzdvihla pomoc Ukrajině či legislativu pro boj s klimatem.
Její Evropská lidová strana (EPP) za ní stojí. Na počátku února by měli její členové na okraj summitu v Bruselu jednat o možné kandidatuře. Případnou nominaci by v polovině února oznámili její němečtí křesťanští demokraté (CDU), píše list The Financial Times. Mandát končí von der Leyenové v listopadu.
Výpady Orbána a skrytý odpor Macrona
Podpora od jejích spolustraníků není překvapivá. Pokud však bude chtít post obhájit, musí ji nejprve oficiálně nominovat lídři členských zemí EU a posléze je povinné získáni většiny v nově složeném Evropském parlamentu. V roce 2019 ji do čela Evropské komise donesly proevropská uskupení, tedy Strana evropských socialistů, Evropská lidová strana a Obnova Evropy. Získala těsnou většinu 383 hlasů.
 |
„Je jasné, že je stále favoritkou, ale s tím, jak aktuálně vypadají průzkumy? Rozhodně teď nikdo nemůže říct, jestli bude zvolena,“ uvedl pro Politico jeden z diplomatů. Borrell na sklonku loňského roku vyjádřil obavy s posílení populistických stran.
Borrell se bojí hormonu, který může pomoci populistům v eurovolbách |
Určitý monarchistický přístup von der Leyenové může uškodit. „Když vypukla válka na Ukrajině, měli jsme pro to pochopení, trpělivost však pomalu dochází,“ zní z bruselských kruhů. Diplomaté jsou často ve vleku týmu okolo předsedkyně Evropské komise. Není překvapením, že toho využívají lídři zemí, kteří Brusel příliš nemusí a na jeho kritice si postavili velkou část politické taktiky.
Evropská komise je pravidelně ostřelována maďarským premiérem Viktorem Orbánem. „Jak často to v poslední době vypadá, že je celá Evropa řízena pouze komisí a její předsedkyní. Čteme i smýšlíme o ní jako o někom, kdo je lídrem Evropy. Ve skutečnosti by ale měla být naším zaměstnancem, kterého platíme. Měla by prezentovat to, co my rozhodneme,“ nechal se před časem slyšet Orbán.
Netancujme, jak pískají. Orbánova strana vylepila billboardy s von der Leyenovou |
Ten je jediným vrcholným politikem, který se nebojí von der Leyenovou kritizovat veřejně. Podle zákulisních informací z vysokých francouzských politických kruhů ji však nemá v lásce ani prezident Emmanuel Macron. Její angažovanost v boji Izraele s Hamásem prý v Elysejském paláci považují za „osobní PR kampaň“.
Paradoxní je, že při volbě v roce 2019 ji Macron po domluvě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou upřednostnil před spitzenkandidatem Evropské lidové strany Manfredem Weberem, připomíná stanice Deutche Welle. Spitzenkandidat je označení pro lídra, kterého si do čela před volbami vybírají jednotlivé frakce v Evropském parlamentu
Vakcinační kauza
Politické rozbroje jsou jedna věc, předsedkyně Evropské komise se však před volbami bude muset poprat s ještě jedním velkým problémem. V následujících týdnech by mohl soud rozhodnout o žalobě, kterou na Evropskou komisi podal americký deník The New York Times.
Listu vadí, že von der Leyenová odmítla poskytnout textové zprávy, které si v roce 2021 během pandemie covidu vyměňovala s Albertem Bourlem, generálním ředitelem farmaceutického gigantu Pfizer. Dohodli se, že firma poskytne unii 900 milionů dávek, což by stačilo na trojnásobné přeočkování všech obyvatel sedmadvacítky.
Předtím už EU uzavřela dvě dohody s firmou Pfizer a společností BioNTech. Partyzánské vyjednávání von der Leyenové však bylo svým rozsahem bezprecedentní. Předchozí dohody prošly složitým vyjednávacím procesem, podíleli se na něm zástupci všech zemí EU a další experti. Von der Leyenová údajně domlouvala hlavní body své dohody přímo s Bourlem. Následně Evropská komise tyto podmínky předložila členským státům, čímž uvolnila cestu k sepsání formální smlouvy.
Volby do Evropského parlamentuEvropské volby se konají každých pět let. Příští se uskuteční 6. až 9. června 2024 (v Česku 7. a 8. června). Volit se bude 720 poslanců. O jejich počtu se rozhoduje před každými volbami. Celkový počet nesmí přesáhnout 750 plus předseda. Ve volbách se utkávají národní politické strany, ale jakmile jsou poslanci EP zvoleni, většina z nich se rozhodne stát součástí nadnárodních politických skupin. Většina národních stran je přidružena k celoevropské politické straně. Poslanci Evropského parlamentu zasedají v politických skupinách podle ideové sounáležitosti. Parlamentní pravidla vyžadují, aby každá skupina měla alespoň 23 poslanců a zastupovala nejméně jednu čtvrtinu členských států EU. V současnosti je v Evropském parlamentu sedm politických skupin. Po vyhlášení výsledků zahajují noví poslanci Parlamentu práci na vytvoření těchto skupin. Na prvním plenárním zasedání zvolí nový Parlament svého předsedu. Na následujícím zasedání zvolí nového předsedu Evropské komise a později posoudí a schválí celé kolegium komisařů. Zdroj: Evropský parlament |
Šéfka komise se k celému případu takřka nevyjadřuje, textovou komunikaci s Bourlem stále neposkytla. Thies Clausen, vedoucí oddělení pro korporátní a veřejné záležitosti v PR firmě FleishmanHillard, vysvětluje, že pro většinu lidí jde o bruselské hašteření, které veřejnost nezajímá. „Je to případ pro elity,“ myslí si. Von der Leyenové však při případném obhajování mandátu uškodit může.
Na tlak je však pětašedesátiletá zkušená politička zvyklá už z doby, kdy byla německou ministryní obrany pod Merkelovou. Pro von der Leyenovou však bylo zvolení na post předsedkyně Evropské komise pomyslným návratem domů. Její otec Ernst Albrecht totiž svého času strávil mnoho let v bruselských politických kruzích. Prvních třináct let svého života Ursula žila na předměstí Ixelles. „Narodila jsem se v Bruselu, Evropu mám v srdci,“ opakuje ráda v rozhovorech.
Přeskočení do Bruselu pro ni navíc bylo určitým vysvobozením. Jako spolková ministryně obrany totiž příliš oblíbená nebyla. Čelila i kauze, ve které údajně vyplácela externím poradcům miliony eur, aniž by vypsala veřejnou soutěž. Už tehdy byly klíčové textové zprávy, které se však nepodařilo dohledat.
Kritika s nástupem do nové funkce ustala. Von der Leyenová si rychle vybudovala pověst nejvlivnější hlavy Evropské komise od Jacquea Delorse. Během jeho úřadování Unie provedla důležité reformy rozpočtu a byly podepsány dokumenty, které umožnily vznik společného evropského trhu a zavedení jednotné měny.
Zemřel bývalý předseda Evropské komise Jacques Delors, bylo mu 98 let |
Práce jako smysl života
Pracovní morálka předsedkyně Evropské komise je pověstná. V bruselských kancelářích zůstává do noci, často zde i přespává. Během zahraničních cest si nechává předčítat ranní brífinky při cvičení. Ráda pracuje pod tlakem, vyhrocené situace zvládá s klidem, což jí zajistilo sympatie ve Spojených státech, pro Evropany je to právě ona, kdo je hlavní tváří Unie.
Klid zachovala i při bizarní kauze, které se později začalo přezdívat Sofagate, připomíná The Guardian. Na počátku dubna 2021 se společně s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem účastnila setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Po úvodním přivítání se muži posadili do křesel s příslušnými vlajkami, na von der Leyenovou však zbylo pouze místo na pohovce. Oba politici se přitom bavili mimo jiné o ženských právech.
Nedovolím, aby se to opakovalo, řekla von der Leyenová Michelovi k Sofagate |
Vzápětí se v médiích začalo mluvit o protokolárním machismu i špatné reakci Michela, který měl své kolegyni nabídnout místo. Ten později řekl, že ho celý incident mrzí. „Od té doby špatně spím a celá ta scéna se mi pořád vrací,“ popisoval. V kontrastu s přehnanou lítostí von der Leyenová suše kontrovala. Při dalším setkání Michelovi sdělila, že už nikdy nedovolí, aby se podobná situace opakovala.
Přesně tak přistupuje ke všem problémům. Rázně a bez velkých emocí. Překážky, kterým bude v následujících měsících čelit, tak s přehledem zvládne. „S typickým mírným von der Leyenovským úsměvem a jiskrou v oku,“ dodává server Politico.
