Ruský postup u Izjumu těží z toho, že ukrajinské obranné pozice nebyly tak dobře připravené na útok směrem od Charkova na Donbas. Naproti tomu na donbaské linii dotyku budovali Ukrajinci své obranné pozice od roku 2014 a ruské armádě se nepodařilo je prorazit.
Podle ISW není jasné, jak daleko se ruským jednotkám podaří dojít, a zda se jim podaří obklíčit větší počet ukrajinských obránců.
V Mariupolu podle zprávy ISW „ukrajinské jednotky stále drží důležité pozice i mimo ocelárny Azovstal“ a boje pokračují navzdory Putinovu tvrzení, že město je kromě izolovaných oceláren plně pod kontrolou ruských jednotek.
Objevují se náznaky, že se ruské jednotky na okupovaném ukrajinském území chystají vyhlásit referenda o vyhlášení lidových republik. Podle ISW mohou znamenat, že se Putin chystá k oslavám konce druhé světové války 9. května oznámit vznik nových nezávislých lidových republik po vzoru Luhanské a Doněcké lidové republiky.
 |
ISW také upozornil, že se Rusko může pokusit destabilizovat Moldavsko skrze operace pod falešnou vlajkou v Podněstří. Tamní úřady oznámily, že v noci byla ostřelována vesnice Cobasna (Kolbasna) u hranic s Ukrajinou. V úterý ráno dvě exploze vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů. Ruský útok také poničil v ústí Dněstru most spojující části ukrajinského území.
Operace pod falešnou vlajkou mohou být přípravou na situaci, kdy Podněstří požádá Rusko o ochranu a „Putin se může pokusit poslat další jednotky nebo techniku do tohoto regionu“, píše se ve zprávě.
Podle ruského velvyslance při OSN nepřišlo Rusko dobývat, ale zajistit mír na Donbase:
5. dubna 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvZelenskyj: Ruské služby už v Podněstří pracují
„Dobře chápeme, že je to jeden z kroků Ruské federace. Speciální služby už tam pracují,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je jasné proč – aby se destabilizovala situace a bylo ohroženo Moldavsko. Dávají jim najevo, že pokud Moldavsko podpoří Ukrajinu, budou následovat určité kroky,“ dodal.
Výbuchy zničily vysílače v Podněstří, Moldavsko se bojí zatažení do války |
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v úterý poukázalo na skutečnost, že incidenty se odehrály poté, co velení ruské armády minulý týden avizovalo plán ovládnout východ a jih Ukrajiny a vytvořit tak pozemní most s Podněstřím. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko nicméně uvedl, že Moskva by se ráda vyhnula scénáři, kdy by tento region byl vtažen do dění na Ukrajině.
V Moldavsku panují obavy, že by se na jeho území mohla přenést válka na Ukrajině. Prezidentka Maia Sanduová po úterním zasedání bezpečnostní rady uvedla, že za incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a že útoky jsou pokusem o vyostření napětí. Zelenskyj v prohlášení uvedl, že hodnocení Sanduové plně sdílí.
Ruský útok poničil most nad ústím Dněstru. Hrozí odříznutí části Ukrajiny |
Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr se zhruba půl milionem obyvatel, se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.
Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi Moskvou podporovanými separatisty a vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský sbor zhruba 1500 vojáků. Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že ukrajinská armáda si je vědoma schopností ruské armády v tomto regionu, je však připravena a nebojí se jí.
