Kolem transformátorů, které jsou stále provozuschopné a bzučí elektřinou, vznikla betonová ochrana, jež jim dává větší šanci odolat dalšímu ruskému bombardování. Rozstřílená okna velínu zakryly desky a pytle s pískem. Snižuje se tak šance, že některého z operátorů, kteří tu pracují 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, zraní či zabije šrapnel.
„Dokud tu bude zařízení, které lze opravit, budeme pracovat,“ uvedl ředitel závodu, jenž tento týden navštívila agentura AP. Ta nepublikovala jméno ani polohu elektrárny, neboť podle ukrajinské vlády takové informace mohou pomoci ruským armádním plánovačům.
Síkela vydraží „slavné“ mikiny, výtěžek pomůže Ukrajině při blackoutech |
Operátoři, kteří jsou pro zařízení nepostradatelní, chodí do práce v helmách a při napadení se oblékají do neprůstřelných vest. Po dobu ruského útoku tak mohou zůstat na svých stanovištích a nemusí se odebrat do krytu.
Každý ruský úder po sobě zanechá ve zdech více děr a znovu vyvolá otázku, jak dlouho ještě ukrajinští energetici dokážou do domovů lidí posílat světlo a teplo. Pracovníci závodu jsou ale odhodláni ho za každou cenu udržet v chodu. S každým wattem, jenž se jim podaří poslat do elektrické sítě, vzdorují Rusům a jejich snahám uvrhnout jejich zemi do chladu a tmy.
„Elektrárna je jako organismus. Každý orgán v ní má svůj význam, ale příliš mnoho orgánů je poškozeno,“ uvedl Oleh, jenž v závodě pracuje už třiadvacet let. „Tolik mě bolí to všechno sledovat. Je to nelidský stres. Tuto stanici jsme nosili v náručí jako dítě,“ říká s tím, že zásoby náhradních dílů se tenčí.
Kyjev zažil v novoroční noc další nálety, v Rusku hořelo v jaderné elektrárně |
Rusko od října pravidelně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu pomocí raket a dronů. V době, kdy teploty klesají pod bod mrazu, se tak Ukrajinci potýkají s odstávkami tepla, elektřiny a vody. Moskva tvrdí, že údery nemíří proti civilistům a jejich cílem je snížit bojeschopnost Ukrajiny a přimět ji k jednání. Kyjev údery označuje za válečné zločiny.
Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka se ukrajinská energetická síť po měsících útoků dokáže se zásahy vypořádat. Díky tomu se podle něj snížilo riziko rozsáhlých neohlášených výpadků. Až do konce topné sezony ale mají Ukrajinci počítat s plánovanými odstávkami.
„Náš energetický systém pracuje pod neustálým a systematickým ostřelováním už téměř tři měsíce. Zavedli jsme proto řadu technických řešení, abychom zaručili stabilitu provozu,“ uvedl Haluščenko minulý týden.
„Více se bojíme o zařízení než o sebe“
Je tomu tak i díky lidem, jako jsou Mykola a Oleh. Jejich elektrárna už utrpěla těžké škody. „Stále napájí tisíce domácností a průmyslová odvětví, ale její produkce se oproti úrovni před invazí výrazně snížila,“ uvedl Oleh. Podle něj zaměstnance závodu jejich blízcí denně vyprovází frází: Ochraňuj vás Bůh.
Mykola jeden z ruských zásahů přežil jen tak tak. V elektrárně začínal před šestatřiceti lety, ještě v dobách Sovětského svazu. „Okna okamžitě vyletěla ven a ze stropu se začal sypat prach. Nemám ale strach. Bojíme se více o zařízení než o sebe,“ říká.
Plyn pro Evropu je nejlevnější od vpádu Ruska na Ukrajinu |
Podle Oleha se zdá, že ruští dělostřelci se učí za pochodu a přizpůsobují svou taktiku, aby způsobili co největší škodu. „Střely dříve vybuchovaly na úrovni země a dělaly krátery, ale nyní explodují ve vzduchu a způsobují škody v širších oblastech,“ popisuje pracovník.
Jakmile ruský útok skončí, opraváři se rozběhnou po elektrárně, aby znovu pokračovali ve skličujícím cyklu destrukce a znovuzrození. „Rusové bombardují a my přestavujeme a oni znovu bombardují a my znovu přestavujeme. Opravdu potřebujeme pomoc. Sami to tady nezvládneme. Ale dokud budeme mít čím opravovat, budeme pokračovat,“ uzavírá Oleh.
