Největší světový výrobce protéz, německá firma Ottobock, odhaduje počet lidí s amputovanou končetinou na 50 tisíc. Firma spolupracující s Kyjevem ve svých odhadech vychází z dat od vlády a zdravotnických partnerů.
Odhadovaný počet amputací na Ukrajině může být navíc podhodnocený, píše list The Wall Street Journal. V zemi bojující proti Rusku často trvá až několik měsíců, než jsou pacienti po prodělaném zákroku uvedeni do databáze. Některým lékaři navíc nohu nebo ruku amputují až několik měsíců či týdnů po zranění. Válka nyní také může vstoupit do brutálnější fáze s tím, jak ukrajinská armáda zesiluje tlak na ruské jednotky na jihu a východě země v rámci své protiofenzivy.
„Naši společnost založil v roce 1919 můj děda, aby pomohl německým vojákům vracejícím se z první světové války se zraněními způsobenými dělostřeleckou palbou. Někteří přišli o paže, jiní o nohy či zrak. To samé se děje na Ukrajině,“ řekl předseda Ottobocku Hans Georg Näder.
Během první světové války podstoupilo amputaci na 67 tisíc Němců a 41 tisíc Britů. Oproti tomu třeba v Iráku lékaři amputovali končetiny „jen“ 2 tisícům Američanům.
Západní vojenští lékaři se s podobnými zraněními v takovém rozsahu nesetkali od druhé světové války, uvádí Aaron Epstein, vedoucí skupiny bývalých vojenských chirurgů Global Surgical and Medical Support Group. Skupina trénuje ukrajinské vojenské lékaře.
OBRAZEM: Láska uprostřed války. Andrij přišel o ruce, oči i sluch, Alina zůstala |
Umělé končetiny jsou navíc drahé, některé stojí přes 50 tisíc eur. Kyjev sice 20 tisíc eur vojákům s amputovanou končetinou proplatí a firma Ottobock poskytuje slevy, i tak jsou ale mnozí Ukrajinci odkázáni na pomoc charity.
Ukrajinští lékaři také přiznávají, že nemají kapacity vyhovět všem případům. Podle ředitelky ukrajinského rehabilitačního centra pro lidi bez končetin Superhumans Center Olgy Rudnevové provedou až 50 amputací za měsíc. Pacienti tak kvůli vysoké poptávce po protézách čekají i rok. Přitom aby se vyhnuli atrofiím a dalším problémům, měli by dostat novou končetinu do 90 dní.
Ukrajinci připouští, že to pro ně není jednoduché. „Zpočátku jsem byla nešťastná, že jsem vůbec přežila. Bylo velmi těžké akceptovat můj nový život,“ uvádí teprve devatenáctiletá vojačka Ruslana Danilkinová.
26. července 2023 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvI s protézou zpátky na frontu
Na začátku ruské invaze byla nejčastější příčinou amputací zranění z dělostřeleckého a raketového ostřelování. V poslední době ale nezvratná zranění končetin působí hlavně miny, kterými ruští vojáci v přípravě na ukrajinskou protiofenzivu poseli oblasti podél frontové linie.
Jedním z těch, které mina připravila o nohu, je Jehor. Skutečnost, že má jednu nohu kovovou, jej nezastavila a vrátil se na frontu i přes nesouhlas rodiny i odrazování lékařů. Jako důvod cituje povinnost ke své vlasti i pomstu. „Musím se pomstít,“ přiznává. „Poté, co jste zraněni, se musíte vrátit zpátky. Ukázat, že dokážete víc, že přežijete.“
V Mexiku vyrábějí Ukrajincům protézy. Vojáci chtějí zpátky do války i s nimi |
„Amputace je dočasná potíž,“ uvádí jiný zraněný voják Oleg Spodinn. „Tohle jsou jen nové podmínky našich životů, kterým se musíme přizpůsobit.“
Jeho žena Olexandra říká, že nevidí vojáky i přes jejich zřejmá zranění jako postižené lidi, ale jako „superhrdiny“. „Bez nohy je velmi sexy,“ říká o svém manželovi.
