Výzkumnice Canan Aratemurová a Sezen Bayhanová se rozhodly, že se ve spolupráci s Tureckým pedagogickým sdružením a německou Nadací Friedricha Naumanna zaměří na změny v nových tureckých učebnicích pro žáky základních škol.
Badatelky v rámci výzkumu porovnaly učebnice vydané v roce 2016 s učebnicemi z roku 2017. Zaměřily se přitom na šestnáct výukových materiálů, které se věnují společenským vědám, dějepisu či náboženství. Zásadní změny se podle studie týkají učebnic pro první, pátou a devátou třídu.
Dvojice například zjistila, že zatímco ve školním roce 2016/2017 se na stránkách společenskovědních učebnic objevovaly ženy coby inženýrky či lékařky, v nových vydáních pro rok 2017/2018 je takových příkladů výrazně méně. Novější knihy navíc postrádají historické příklady žen v mocenských pozicích.
Bayhanovou v nových učebnicích nejvíce překvapil návrat slova „čest”, které se podle ní v Turecku vrací do módy. „Myslím si, že se nové učební osnovy přizpůsobily politickému islámu. Historie byla přepsána. Je zřejmé, že vláda má se ženami problém,” vysvětluje Bayhanová.
Její kolegyni podle stanice Deutsche Welle znepokojila jiná změna. Aratemurová totiž zjistila, že nové učebnice připisují obzvlášť důležitou roli náboženství. To je na stránkách knih vylíčeno jako klíčový faktor ke společenskému soužití. Starší učebnice přitom podle výzkumnic zastávaly spíše sekulární přístup.
„Náboženství je lidskou přirozeností a uspokojuje lidskou potřebu víry,” uvádí jedna z učebnic. „Jasná pravidla náboženství pomáhají řídit společenský život. V tomto ohledu má víra zvláštní postavení ve vytváření společenského systému,” píše se dál v textu.
Odpůrci státního převratu jsou hrdinové, píše se v učebnicích
Většímu uznání se v nových učebnicích těší také náboženské mučednictví, a to v souvislosti s politickými událostmi v Turecku. „Mnoho příběhů vychází z turecké války za nezávislost (1919-1923) nebo z neúspěšného pokusu o státní převrat z 15. července,” říká Aratemurová s odkazem na rok 2016, kdy se vojáci pokusili svrhnout prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Syrské děti otročí v tureckých textilkách, vyrůstají z nich analfabeti |
Podle výzkumnic nové učebnice využívají převrat k vybudování nového obrazu národa a národní identity. „Od křížových výprav až po mongolskou výpravu do Evropy, bylo posvátným úkolem našeho lidu bojovat až do poslední kapky krve,” připomíná učebnice pro devátou třídu.
„Útoky proti naší zemi však nepřicházejí jen zvenčí. Je velmi důležité, aby hrdinství, které se zapsalo do historie v noci 15. července bylo předáno dalším generacím,” uvádí text.
Právě kvůli stále zřetelnější přítomnosti náboženství ve školách, vznikla v Turecku sekulární vzdělávací iniciativa, která se snaží bojovat proti rostoucímu počtu státem dotovaných náboženských škol „imam hatip“.
„Měli bychom se ve vzdělávání vyrovnat světu, ale s tímto školním systémem to není možné,” myslí si aktivistka Hulya Senová.
Senová se společně s dalšími rodiči snaží zabránit tomu, aby se sekulární školy proměnily v náboženské akademie. „Máme problém, protože musíme zařadit své děti do existujícího školního systému. Jenže ten dětem nedává svobodu, aby mysleli sami za sebe. Každý den je to horší,” uzavírá Senová.
