Turecká agentura Anadolu napsala, že policie posílila bezpečnostní opatření kolem německého generálního konzulátu v Istanbulu. Podle německé diplomacie se v souvislosti s pálením muslimské posvátné knihy korán v některých evropských zemích zvýšilo nebezpečí teroristických útoků ve městě.
Knihu 21. ledna spálil krajně pravicový dánský aktivista Rasmus Paludan před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu. Udělal to právě v době, kdy Švédsko po boku Finska jedná s Tureckem o své žádosti o vstup do NATO.
Turci jsou kromě Maďarů poslední, kdo žádost ještě neschválil. Přestože Stockholm Paludanovu akci odsoudil, Ankara zrušila plánované švédské návštěvy a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Švédům pohrozil, že pokud nebudou respektovat islám, na členství v NATO mohou zapomenout.
Muž ve Stockholmu spálil korán, Turci zrušili návštěvu švédského ministra |
Řada evropských zemí vyzvala své občany, kteří žijí či jsou na cestě v Istanbulu či jiných částech Turecka, k větší opatrnosti.
„Varujeme občany České republiky před možnými bezprostředními útoky teroristů proti kostelům, synagogám a diplomatickým zastoupením v Istanbulu nebo na dalších místech, která jsou populární mezi západními návštěvníky Turecka,“ napsal o víkendu český generální konzulát v Istanbulu, podle kterého se turecké úřady hrozbou zabývají.
Konzulát doporučuje se vyhnout davům a zvýšit pozornost na veřejných prostranstvích. „Jedná se zejména o tyto části Istanbulu: Beyoglu, Galata, Taksim a Istiklal,“ dodává české ministerstvo zahraničí.
PKK, či FSA? Útok v Istanbulu může jít za povstalci, které Erdogan podporuje |
Podobné varování vydaly i Spojené státy a Arménie. Podle arménské diplomacie hrozí v zemi útoky teroristické organizace Islámský stát, píše agentura EFE. Po letech klidu si přitom Istanbul teroristický útok znovu prožil teprve nedávno.
V neděli 13. listopadu zaútočila na oblíbené nákupní třídě Istiklal žena, která do jednoho z květináčů umístila bombu. Ta zabila nejméně šest lidí a další zranila. Tutéž ulici nyní zmiňuje i česká diplomacie ve svém varování.
Turecká vláda tehdy za viníky označila zakázanou Kurdskou stranu pracujících (PKK). Podle některých opozičních médií však atentátnice měla vazby na syrskou povstaleckou skupinu FSA, kterou turecký režim podporuje.
13. listopadu 2022 |
