„Turci se musí sjednotit, protože národní zájmy této země jsou důležitější než politika. Stejně jako naši předci pohřbili byzantskou říši, doufejme, že i my budeme díky naší vizi 2053 schopní poslat dnešní Byzantince, kteří proti nám intrikují, do propadliště dějin,“ zahřměl Erdogan před tisíci diváků.
Dotkl se i svých plánů, kdy chce z Turecka do roku 2053 udělat „logistickou supermocnost“, ekologického lídra a ještě větší lákadlo pro turisty než dnes. Svou vizi chce vystavět na „tureckém modelu“, který je prý nejlepší demokracií na světě, a stihnout to míní právě do zmíněného roku. Turecko totiž v té době oslaví 600 let od dobytí Konstantinopole, dnešního Istanbulu.
V neděli to bylo zatím jen 569 let, přesto Turci výročí mohutně oslavili. A jejich prezident událost využil k mítinku se svými příznivci. Ty si sezval na Atatürkovo letiště a pronesl tam věty, jež posunuly už tak chatrné turecko-řecké diplomatické vztahy do ještě hlubšího dna.
„Říkáme stop Libyi, Sýrii, Iráku, Středozemnímu i Egejskému moři,“ uvedl, což si například řecký portál Orthodox Times vyložil jako „provokaci“. A list Greek Reporter k této příležitosti vydal text, v němž Erdoganovi připomíná, že i dnešní název turecké megapole pochází z řečtiny – sousloví „Is tin poli“ znamená „do města“.
Oslavy zásadní historické události se v Istanbulu konaly i u dnešní mešity Hagie Sofie. Ta je symbolem dobytí města Osmany a její ztráta znamenala pro křesťanský svět tragédii. Události z roku 1453 také vedly k definitivnímu zániku byzantské říše. Na nekulaté výročí to byla opravdu působivá show.
 |
Nad chrámem Boží moudrosti se během videomappingu objevil nejen zmíněný letopočet nebo turecký půlměsíc s hvězdou, ale i samotný sultán Mehmed II. Dobyvatel a jeho vojáci bojující proti křižákům. Zatímco diváci sledovali, jak se nad budovou mění motivy, mužský hlas jim k tomu vyprávěl o velikosti mladého vládce.
I podoba oslav Řeky pobouřila. Odborníci, politici i média akci označili za „kýč a urážku“, píše list The Times. Ministr zahraničí Nikos Dendias pak zkritizoval dva roky starou přeměnu Hagie Sofie z muzea na mešitu a vyzval UNESCO, aby provedlo inspekci a zkontrolovalo, zda tím tato památka nějak neutrpěla.
„Erdoganovy revizionistické kroky rozesmutní každého, kdo respektuje historii,“ dodává politik s odkazem na fakt, že podlahu chrámu dnes zakrývá zelený koberec a křesťanské mozaiky na zdech zase bílé plátno. Turecký ministr obrany Hulusi Akar Dendiasovy poznámky odmítl slovy o „přeludu“ a do Atén vzkázal, že je chrám „pod ochranou Turků už od roku 1453".
Řecké expanzivní touhy jsou prý „překážkou k míru“ a „pokrytci“ v řecké vládě by měli raději přestat zavírat oči nad demolicí mešit v Řecku, dodal ministr. Atény si ovšem všímají i dalšího Erdoganova výroku, ve kterém se vrátil ke slavnému sultánovi a vyzdvihl, že „nezískal jen Istanbul“.
„Dobyl Srbsko, Morejský despotát (dnešní Peloponés, pozn. red.), Atény, Dunajská knížectví, Bosnu a Hercegovinu i Albánii. Úspěšně dobyl rovněž ostrovy v Egejském a Středozemním moři, aby i tam mohl zaznít hlas Osmanů,“ prohlásil.
Zbraně, ostrovy, NATO a osobní výpady
Jedním z hlavních důvodů vyhrocených vztahů Turecka s Řeckem jsou spory o práva na průzkum nalezišť fosilních paliv ve východním Středomoří, situaci však nepřidávají ani hádky o to, kdo jak zachází s migranty, kteří se přes Turecko snaží dostat do Evropské unie. Aktuálně řecká vláda oznámila, že stávající zeď na hranicích s Tureckem rozšíří o 80 kilometrů.
Řecko nyní přezbrojuje, zatímco Turecko stále čelí sankcím za nákup ruského systému S-400. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis navíc Američany v Kongresu vyzval, aby i nadále blokovali tureckou snahu získat stíhačky F-16. Erdogan to nezapomněl okomentovat a zašel i k osobním výpadům. S Mitsotakisem už prý „nikdy nepromluví“.
„Odteď Mitsotakis není můj partner k dialogu. Proč? Jednám s lidmi, kteří dělají politiku na osobní úrovni. Přátelíme se s těmi, kteří se přátelí s námi. Měli by vědět, že s těmi, kdo nás vnímají jako nepřátele, uděláme to, co bude potřeba,“ pohrozil. A v souvislosti se současnou snahou Finska a Švédska o vstup do Severoatlantické aliance – kterou Turecko zatím neoblomně blokuje – pak pronesl, že byla „chyba“ přijmout do ní Řecko.
Řecký ministr obrany Nikos Panagiotopoulos zase v úterý upozornil, že v řecké armádě nyní platí „červený kód“, protože se obává „hybridních hrozeb“ ze strany Turecka. A to proto, že Turci údajně začali zpochybňovat řeckou svrchovanost nad tuctem ostrovů v Egejském moři.
