Přejmenování potvrdil turecké státní agentuře Anadolu mluvčí OSN Stéphane Dujarric. „Změna názvu vstoupila v platnost hned po obdržení žádosti,“ uvedl. Turecko o to požádalo začátkem letošního roku. Podle tamní vlády nový název z turečtiny lépe vystihuje národní hodnoty.
Název Türkiye již dříve turecká vláda používala ve své oficiální komunikaci v angličtině, kabinet také před časem spustil reklamní kampaň, která má změnu dostat do povědomí turistů. Na výraz Türkiye už dávno přešly turecké úřady, velvyslanectví, zmíněná Anadolu i turecká provládní média.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který s nápadem přejmenovat svou zemi koncem loňského roku přišel, také vyzval obchodníky, aby i své zboží označovali tímto názvem. Třeba na bavlněné oblečení, které se hojně prodává ve světových řetězcích s módou, tak měli místo „Made in Turkey“ psát „Made in Türkiye“. Část firem to dělala již před vládním nařízením.
Podle tureckých médií je hlavním důvodem registrované změny to, že v angličtině slovo turkey znamená krocan a hovorově se používá také pro propadák. Jmenovat se stejně jako oblíbený pokrm Američanů na Den díkůvzdání tak mnohé Turky uráží.
Nejsme žádná blbá krůta. Turecko už se nechce jmenovat Turkey, ale Türkiye |
Kritici Erdoganovy vlády však změnu mají jen za odvádění pozornosti. Název Turkey se i přes některé posměšky používá desítky let. Teď je však země pod tlakem nekončící ekonomické krize, za kterou do velké míry může právě Erdogan. Tomu se navíc blíží okamžik pravdy – prezidentské a parlamentní volby. Podle průzkumů jeho popularita stále klesá a opozice navíc usiluje o předčasné volby.
Registrace nového názvu země v databázi OSN je často důsledkem politických změn. Z Makedonie se v minulosti stala Severní Makedonie, vojenská junta přešla od Barmy k Myanmaru. Řada zemí se pak přejmenovala po konci koloniálních režimů.
V roce 2016 Česká republika zaregistrovala do databáze OSN své zkrácené označení Česko.