Velvyslanec v Berlíně: Německý „řád“ vzal za své. Země se posunula na jih

  • 319
Německo zažívá „blbou náladu“. Problémy s migrací, obavy ze stagnace ekonomiky i z dalšího vývoje války na Ukrajině a komplikace s přechodem na „zelenou energetiku“ trápí naše západní sousedy. A je tu ještě jeden problém. Jak řekl v Rozstřelu český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka, v minulosti byli Němci zvyklí na řád. „Nebo to nazvěme zdvořilostí. A to vzalo výrazně za své. Německo se tak posunulo daleko víc na jih,“ myslí si ambasador.

Jedním z projevů nezvládnuté migrace může být například chování přistěhovalců na městských koupalištích. Podle německých médií jde často o šikanu, násilí a vyhrožování ze strany převážně mladých mužů s migračním původem. Problémy zažívají hlavně ženy, ale v poslední době i zástupci sexuálních menšin.

Gangy terorizují německá koupaliště. V Berlíně musel jeden bazén zavřít

„Situace kulminovala asi před třemi týdny. Dokonce dvě koupaliště v Berlíně a jedno mimo hlavní město se dočasně uzavřely s tím, že tam docházelo na atrakcích nebo před stánky s občerstvením ke konfliktům. Byly k tomu i různé komentáře v médiích,“ popisuje velvyslanec.

Dřív v Tunisu, dnes v Berlíně

„Třeba ten, že když Němci jezdívali do Tunisu, tak byli většinou varováni, aby neopouštěli rezorty, že se mohou dostat do těchto situací. A někteří Němci odpovídali, že teď už mohou v Tunisu rezorty v klidu opouštět, protože ti, před kterými byli varováni, jsou už v Berlíně na koupališti. Není to úplná legrace,“ říká Tomáš Kafka s odkazem na jednu z televizních anket.

„Setkala se s tím i má rodina. Samozřejmě se to nedá přehánět, ale nelze to ani marginalizovat. Mimochodem nedávno byla v Německu zveřejněna anketa, v níž byli lidé tázáni, kde pociťují největší strach. A ukazuje se, že jsou to právě veřejná místa. Nejenom koupaliště, ale i nádraží, vlaky a podobně. Je to varování, aby to německá veřejná správa, případně policie braly vážně,“ upozorňuje velvyslanec.

„Samozřejmě mohou to být děti, teenageři nebo mladší muži, kteří mají větší temperament, a jak se tady říká, mají migrační background. A jsou to lidi, kteří mají často třeba permanentky na některé akce. Mají pocit, že mají ke všemu preferovaný přístup a dost se ho dožadují, a to někdy i násilným způsobem. Neříkám, že je to kulturní válka, ale je to velmi nepříjemné,“ doplňuje ambasador.

Německý „řád“ je pryč

Podle něj byli v minulosti Němci zvyklí na pořádek, byli tím proslulí. „Nazvěme to řádem, nebo prostě nějakou zdvořilostí. A to bohužel vzalo výrazně za své. Německo se v tomto ohledu posunulo daleko více na jih. Nevím, zda je to možné brát jako příklad nezvládnuté migrace, na to jsou třeba ta koupaliště příliš marginální problém, ale pravdou je, že se v Německu objevuje stále častěji fenomén, kterému se říká německý strach.“

A právě jednotlivosti typu výtržností na koupalištích mohou podle Kafky přispívat k tomu, že německá společnost je čím dál více vystrašená. „A k tomu přispívají i další faktory: hospodářská situace, geopolitická situace na Ukrajině nebo válka. Proto zde v Německu určitým způsobem zažíváme fenomén, který bych označil jako blbá nálada s určitým atributem strachu.“

S tím podle něj souvisí i raketový nárůst preferencí antisystémové strany AfD, Alternativy pro Německo. „Dokonce i kancléř Olaf Scholz označil AfD jako stranu blbé nálady. A v tomto ohledu se trochu obávám, jestli pan kancléř tak trochu nevypustil džina z láhve. Pod termín blbá nálada se totiž dá dříve nebo později shrnout cokoliv, a jak víme z českého prostředí, jakmile se jednou blbá nálada ve společnosti zakoření, tak je hrozně těžké ji znovu dostat do láhve zpátky.“

Ambice AfD

„AfD je stranou, která momentálně ani nepřichází s žádnými vlastními nápady. Spíš těží z toho, že německá vláda, takzvaná semaforová koalice, nastoupila už před necelými dvěma lety s poměrně ambiciózním reformním programem, který by se možná těžko naplňoval i bez války na Ukrajině,“ popisuje situaci velvyslanec.

„Ale v kontextu energetické krize, války na Ukrajině, rostoucí inflace – to je téměř mission impossible. Ale vládní Strana zelených tohle všechno nechce brát jako výmluvu a tvrdí, že by se nemělo v reformním úsilí polevit. Snažila se to na jaře různými koncepčními změnami zlomit, ale tyto koncepce nebyly profesionálně moc dobře připraveny,“ konstatuje ambasador.

AfD rostou preference a věří si na kancléře. Na sjezdu debatuje možnost opuštění NATO

Německo tak revolučně, reformou shora, nikoliv evolučně, přes iniciativu občanů a firem, protlačilo radikální přechod na zelenou energetiku, což však zemi přineslo vážné problémy. Zastavení činnosti jaderných elektráren totiž paradoxně oddálilo odchod od uhelných zdrojů, protože Němci přišli o přechodný zdroj: ruský plyn.

„Ještě před dvěma lety byla v Německu dvoutřetinová podpora transformace směrem k zelené ekonomice. V letošním roce se podpora snížila na polovinu. To byl jeden z varovných signálů. Strach o budoucnost samozřejmě nahrává těm, kteří nic nedělali, protože tím nic nezkazí. AfD tak vyrostla z 10 až na 23 procent a podpora Strany zelených klesla z 28 na 13 až 15 procent,“ uvádí Kafka.

„Německo bylo ještě před pár lety takovým pomyslným evropským šampionem. Ale dnes naopak začíná Němce přepadat obava, jestli se z jejich země nestává znovu nemocný muž Evropy, jak se Německu přezdívalo v devadesátých letech. Ale na to se v době boomu za doby kancléřky Merkelové už zapomnělo,“ myslí si ambasador.

Češi a Němci mají teď k sobě blíž

A také další zajímavost zmínil Tomáš Kafka v Rozstřelu. Ještě nedávno se Češi a Němci v důležitých tématech rozcházeli. Češi byli v otázce migrace skeptičtí, vůči „Green Dealu“ měli odjakživa výhrady a od začátku ruské agrese na Ukrajině stáli na straně Kyjeva. Němci naopak migraci uvítali, přechod k zelené energetice proměnili v oficiální státní strategii a ve věci rusko-ukrajinského konfliktu dlouho váhali s podporou napadené země.

Minimálně s ohledem na veřejné mínění se postoje Němců změnily. „A v této souvislosti si právě myslím, že to je podstata velmi dobré výchozí pozice pro budoucí česko-německou spolupráci, která by mohla mít význam i nad rámec našich bilaterálních vztahů.“

„Němci možná mohou i nadále zůstat věrní svým vizím, ale tyto vize potřebují také pragmatickou proporci. Pokud chce někdo dělat reformu, tak na ni musí být dostatečně připravený a musí být dostatečně silný na to, aby tato reforma měla úspěch,“ říká velvyslanec.

„A myslím si, že dnes se ukazuje, že Německo tuto sílu nemá, není schopno dodržet tempo reforem. A svým způsobem může být vděčné nám i dalším partnerům, kteří k tomu přistupují více evolučně než revolučně. Díky tomu může v některých ohledech tempo reforem zvolnit a otevřít prostor více pro technologie a méně pro regulaci. Takže v tuto chvíli nám do značné míry německá společnost celkem ráda naslouchá,“ uzavírá ambasador.

Jezdí Němci rádi do Česka na dovolenou? A kam v Německu jezdí nejraději Češi? Zvedla se například v poslední době obliba Baltského moře? I na to odpovídal Tomáš Kafka v Rozstřelu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video