Karl Marx považoval náboženství za opium lidstva. Negativní postoj otce komunismu ke spirituálním záležitostem silně rezonuje u čínských stranických pohlavárů v Tibetu, kde náboženství po staletí hrálo silnou společenskou roli.
„Tibet má některé špatné staré návyky, především kvůli negativnímu vlivu náboženství, které zdůrazňuje posmrtný život a oslabuje nutkání usilovat o štěstí v současném životě,“ tvrdí Če Dhala, předseda tibetské autonomní oblasti. Čínská komunistická strana si za svůj cíl vytkla eliminaci „škodlivého vlivu“ tibetského náboženství, které činí lidi „pasivními“.
Činí tak v rámci masivních dotačních programů na vymýcení chudoby. Komunističtí představitelé požadují od příjemců materiální pomoci, aby projevili vděčnost straně a naopak přestali projevovat zbožnou oddanost buddhistickým bódhisattvům či bohům tradičního náboženství zvaného Bön.
Hlava vesnice Caiqutang Dekji Paldron například vyzývá chudé domácnosti, které od vlády dostaly příspěvky na bydlení, aby ve svých domovech nezřizovali zvláštní rodinný pokoj pro uctívání Buddhy, protože by se jednalo o pokrytectví. Další funkcionáři varují, že kvůli prostoru vymezenému pro Buddhu musí chlapci a děvčata spát v jednom pokoji, což „není ideální pro zdravý vývoj žádného dítěte“, cituje agentura Reuters jednoho z nich.
Někteří obyvatelé tvrdí, že strana má jejich bezmeznou loajalitu. „Tento dům je možný díky dobré vládní politice. Moje srdce je celé se stranou, ani trochu s náboženstvím,“ řekl farmář Dzekjid, jehož rodina byla představena skupině reportérů na vládou organizované prohlídce Tibetu, oblasti, kam je za normálních okolností zakázán přístup zahraničním novinářům.
Život v lágru. Čína na Ujgurech testuje velkého bratra budoucnosti |
Regionální vláda zřídila pro „změnu zastaralého myšlení pracovníků“ a jako ochranu proti „negativnímu vlivu náboženství“ centra odborného vzdělávání. Jejich primárním účelem je připravit Tibeťany na pracovní pozice v státem vlastněných podnicích, důležitou součástí je ale i „politická edukace“. Podle vládní zprávy za rok 2019 centry prošlo 571 000 členů původně tradičně farmářských a pasteveckých komunit.
„Před deseti lety mezi sebou vesničané soutěžili o to, kdo více přispěje chrámům. Nyní soutěží o to, čí syn nebo dcera má stabilní vládní zaměstnání nebo kdo vlastní auto, “ pochvaluje si změnu tibetské perspektivy Karma Tenpa, náměstek ministra propagandy pro Tibetskou autonomní oblast.
Výzkumník Adrian Zenz z organizace Jamestown Foundation tvrdí, že centra připomínají nechvalně proslulé reedukační tábory pro Ujgury v čínské provincii Sin-ťiang. Přiznává nicméně, že někteří Tibeťané centra navštěvují dobrovolně. Podle Zenze jsou centra „nejsilnější, nejjasnější a nejcílenější útok na tradiční tibetské živobytí, jaký jsme viděli od kulturní revoluce“.
1. dubna 2016 |
Historické okamžiky
Sledovat další díly na iDNES.tvPočínšťování tibetského náboženství
Navzdory veškerému protináboženskému étosu Čína umožňuje Tibeťanům, aby praktikovali svou víru. Má však několik podmínek. Čínský prezident opakovaně vyzývá k počínštění (sinizaci) tibetského buddhismu a jeho „adaptaci (na principy) socialistické společnosti“.
Lidskoprávní skupiny i tibetská exilová vláda odmítají pokusy o počínštění tibetského náboženství jako porušování práv Tibeťanů na svobodu vyznání. Podle nich se jedná o špatně skrývaný pokus kontrolovat tibetské obyvatele. Obviňují Peking z „kulturní genocidy“.
„Úsilí čínské vlády donutit Tibeťany změnit svůj způsob života na ten, který vláda schvaluje, je porušením jejich základních lidských práv, včetně svobody myšlení a vyznání,“ říká Maya Wang z organizace Human Rights Watch.
Zmizel v šesti letech. Žije ještě unesený pančhenláma čtvrtstoletí poté? |
Buddhističtí mniši musí navštěvovat politické kurzy, kde se učí „socialistickým hodnotám“. Kláštery jsou přizpůsobovány čínskému architektonickému a uměleckému stylu. Čína též jmenovala vlastního pančhenlamu, po dalajlamovi druhého nejvýše postaveného z lamů.
Ráda by měla pod kontrolou i nástupnický proces při výběru nového dalajlamy. Toho současného, jemuž je 85 let, obviňuje ze „separatismu“. Po neúspěšném povstání proti čínské nadvládě dalajlama od roku 1959 pobývá v exilu v Indii. Čína vojensky obsadila Tibet v roce 1950.
Dalajlama je přesvědčen, že nikdo by nevěřil Čínou jmenovanému nástupci. Tibeťané se přesto obávají, že pokud exilová vláda zvolí jednoho nástupce a Čína jiného, dojde k schizmatu uvnitř tibetského buddhismu.
Američtí poslanci schválili zákon, který deklaruje právo Tibeťanů vybrat si svého duchovního vůdce a umožňuje Spojeným státům zavést sankce proti čínským činitelům, kteří by se snažili narušit nástupnictví dalajlamy. Čína zákon odsoudila jako vměšování svých vnitřních záležitostí.
