Husejnová vyrostla v početné rodině v Tanzánii. Její otec vlastnil několik farem a staral se o hospodářská zvířata. Měl šest manželek a 38 dětí. „Táta mě vychovával spíš jako kluka. Dal mi na starost stádo. Vůbec se mi to nelíbilo,“ vzpomíná dnes šedesátiletá žena. Štěstí ji nepotkalo ani v manželství. V jednatřiceti letech ze svazku utekla. Její manžel ji týral, píše BBC.
TanzanitTanzanit je fialovomodrý drahokam pojmenovaný podle Tanzanie, v níž leží jeho jediné naleziště na světě. Lokalita se nachází u města Arusha poblíž sopky Mount Meru, asi 50 km vzdušnou čarou směrem na jihozápad od úpatí masívu Kilimandžáro. Přírodní tanzanit sytě modré (levandulové) barvy je vzácný. Tanzanit byl ze začátku využíván jako náhrada safíru. Záhy se zařadil mezi nejvíce ceněné a vyhledávané drahokamy, a to takovou rychlostí, jaká nemá u žádného jiného drahého kamene obdoby. Zásluhu na rychlém vstupu tanzanitu do světa drahokamů má zejména viceprezident newyorské klenotnické společnosti Tiffany, který dal tanzanitu také jeho jméno. Jeho tržní cena se pohybuje okolo 600 až 1 000 dolarů za karát. Zdroj: Wikipedia |
Nové útočiště našla v malém městě Mererani, které se rozkládá asi 50 kilometrů od nejvyšší africké hory Kilimandžára. Shodou okolností je zdejší oblast jediná, kde se těží vzácný kámen jménem tanzanit, který je podle znalců vzácnější než diamanty.
Husejnová se rozhodla, že se pokusí uchytit v těžařském byznysu. Ten je však ženám v Tanzanii zapovězený. „Tak jsem si řekla, že se budu vydávat za muže. Vzala jsem si kalhoty, ustřihla je a v kraťasech jsem pak vypadala jako muž,“ popisuje.
Aby dokonala svou přeměnu, změnila si také jméno. „Nechala jsem si říkat strýčku Husejne. Pravé jméno jsem nikomu neprozradila. Dokonce i dnes mě někteří znají pod tímto jménem,“ popisuje. Husejnová se dokázala prosadit v extrémně náročném odvětví. V dolech trávila až dvanáct hodin za den. „Dostala jsem se až 600 metrů pod zem. Byla jsem mnohdy statečnější než muži. Měla jsem sílu,“ vzpomíná.
Tvrdí, že ji za celou dobu nikdo neodhalil. „Chovala jsem se jako gorila. Mohla jsem se prát, mluvila jsem chlapsky, nosila jsem velký nůž. Nikdo mě nepodezíral, protože jsem se ve všem chovala jako muž,“ popisuje Husejnová. Skrývání se jí po roce práce vyplatilo. Objevila dva velké tanzanity o hmotnosti tisíc a osm set gramů. Z peněz koupila nový dům pro otce, matku a pro svou sestru. Vybavila se také lepšími nástroji pro těžbu a zaměstnala několik lidí.
Z přestrojení k těžařské firmě
Pravou identitu nakonec musela odhalit až po bezmála deseti letech za poněkud nečekaných okolností. Jedna z místních žen si na policii stěžovala, že ji znásilnil některý z těžařů. Husejnovou v této souvislosti zadržela policie. „Když dorazila policie, skutečný pachatel prohlásil, že jsem to udělala já. Tak mě odvezli na policejní stanici,“ vzpomíná Husejnová.
Žena patří domů a někdy si zaslouží bití. Orient zůstává v zajetí sexismu |
Tehdy se musela odhalit. Policie ji propustila. Ani dlouho poté však mnoho jejích kolegů z těžařského průmyslu nevěřilo, že je žena. „Uvěřili až v roce 2001, kdy jsem se vdala,“ tvrdí.
Husejnová si postupem let vybudovala velkou těžařskou firmu. Nyní zaměstnává 70 lidí. Tři z nich jsou ženy. Přímo v dolech však nepracují. „Pro ženy není jednoduché dělat to, co jsem zvládala já,“ myslí si Husejnová. Z vydělaných peněz dokázala zaplatit vzdělání pro 30 svých příbuzných.
I když je na svou dosavadní kariéru pyšná, své dceři by nic podobného nikdy nedovolila. „Chci si být jistá, že moje dcera bude chodit do školy, získá dobré vzdělání a svůj život si uspořádá jinak, než jsem to musela udělat já,“ dodává Husejnová.
Jak to vypadá v dolech, kde se těží tanzanit?
