Doktor Heval Mohamed Kelli nikdy nepomyslel na to, že by se mohl starat o pacienty kdesi ve Spojených státech. Ještě před patnácti lety žil s rodinou v Sýrii. Nyní s úsměvem na rtech radí studentům v nemocnici ve městě Clarkston. Většina z nich jsou uprchlíci. Šest pochází ze Somálska, další z Pobřeží slonoviny. Doplňuje je omladina z Vietnamu či Nepálu. Ještě nedávno byl v jejich roli i Kelli. Jeho cesta do Spojených států však byla dlouhá.
I dnes si vzpomíná na dětství v Sýrii. Pamatuje si, jak vláda uvěznila jeho otce. Za mřížemi byl několik měsíců. „Můj táta je Kurd a coby právník byl prominentním členem naší komunity. Kurdové jsou v Sýrii utlačovanou menšinou. Vláda se bojí kohokoli, kdo má v této komunitě nějaký vliv,“ vysvětlil serveru CNN. Z vězení se dostal až díky úplatkům přátel.
„Když ho pustili, kamarád mu poradil, ať odjede ze Sýrie. Po tom, co si prožil, trpěl depresemi a má potíže se srdcem,“ popisuje Kelli. Rodina se nejprve vydala do Německa. Dva týdny po teroristických útocích z 11. září 2001 přicestovali do Spojených států. Kelli vzpomíná, že v té době to byl zvláštní pocit, být muslimem v Americe.
Štastná cesta za lékařským titulem
Dodává však, že se cítil být okamžitě Američanem. „Pamatuji si, jak mi na letišti v New Yorku nějaký muž začal ukazovat fotky svého psa. Neuměl jsem anglicky, ale ten muž si myslel, že umím. Myslel si, že jsem Američan,“ popisuje. S rodinou se usadili ve městě Clarkston ve státě Michigan. Snažili se uživit, jak jen to šlo. Kelli myl nádobí v restauracích. Chtěl vydělat peníze pro rodinu i sobě na studium medicíny.
Náhoda tomu chtěla, že Kelli na vysněnou lékařskou školu přeci jen nastoupil. Jeho mladší bratr dostal stipendium a před se spolužákem zmínil, že Kelli chce být lékařem. Otcem spolužáka byl shodou okolností kardiochirurg a profesor na Emory School of Medicine. Právě on se stal mentorem, který Kellimu pomohl na cestě za vysněným lékařským titulem.
Nyní se snaží pomáhat přistěhovalcům, kteří touží po kariéře lékařů. „Inteligence je relativní věc. Každý však může být dříčem,“ vysvětluje před reportéry CNN jednomu z aspirujících doktorů. Skupina 15 studentů je součástí Iniciativy mladých lékařů, kterou založil Kelli. Před lety zjistil, že na jeho domovské vysoké škole chybí mentoři.
Mentor mladých lékařů
Sám se proto jedním stal. „Jako lékař cítím závazek. Moje služba společnosti by měla jít dál, než jen k péči o pacienty. Musím investovat do naší komunity. Proto jsme založili Iniciativu mladých lékařů. Je to cesta, jak mohou mladí v Clarkstonu následovat můj vzor,“ myslí si Kelli. Připomíná, že studenti medicíny nejen přistěhovaleckého původu musí zápolit s celou řadou problémů. Mají dvě zaměstnání a mnohdy se starají o nemocné rodiče.
Své o tom víc osmnáctiletý Christopher Keke. Přivydělává si na pečovatelské službě, chodí do školy a zvládá navštěvovat také kurzy Iniciativy mladých lékařů. „Jsem z první generace naší rodiny, která má vyšší vzdělání. Řekl bych, že je to velmi důležité. Nemám na výběr. Dělám to pro svou rodinu. A také sám pro sebe, abych měl dobrý život. Chci přispívat naší komunitě i rodičům. Za to, jak těžce museli pracovat,“ uvádí. S rodinou přišel do Spojených států před lety ze západní Afriky.
Kelli věří, že Keke a další studenti z jeho iniciativy jednoho dne změní svět. Je vděčný za to, jak ho v Americe přijali. „Vždycky říkám lidem, že je tato země úžasná. Je skvělá kvůli vztahům a pestrosti. Pokud se zde já coby uprchlík po 15 letech mohu stát lékařem, tak to může dokázat každý,“ myslí si.
