Abú Mohammed ještě před pár lety snil o tom, že bude léčit pacienty ve své vlasti. Pak ale v Sýrii vypukla občanská válka a mladý ortoped nastoupil do v jedné z nemocnic na území rebelů. V roce 2014 ho zadržely vládní síly a dva týdny strávil ve vazbě. U výslechu do něj pouštěli proud, nakonec ho pustili s varováním, aby už neošetřoval protirežimní bojovníky.
Tou dobou už bombardování valnou většinu nemocnic proměnilo v hromadu sutin a Mohammed se rozhodl prchnout do zahraničí. Doufal, že nový život najde ve Spojených státech, kde absolvoval stáž na univerzitě v Illinois.
Bez formální pracovní nabídky a diplomu ze školy, která má akreditaci od amerických úřadů, však neměl naději. Také ve Velké Británii narazil na řadu nutných testů a atestací, které jsou potřeba pro podání příslušného víza.
Život mu změnil až telefonát od bývalého kolegy ze Sýrie, který se uchytil v jedné z nemocnic v Německu. Podařilo se mu získat vízum, stáž a posléze dostal i nabídku na plnohodnotnou práci. „Určitě bys měl přijet do Německa,“ lákal Abú Mohammeda. Ten nakonec kývl, získal 30denní vízum a po příjezdu do Německa obdržel vízum studentské.
Německu chybí tisíce lékařů
Jeho příběh není ojedinělý. V Sýrii před válkou působilo asi 31 tisíc lékařů, z čehož více než polovina ze země utekla. Většina jich stále zůstává na Blízkém východě, kde jen obtížně nacházejí uplatnění a tak zkoušejí štěstí na Západě. Na svoji lékařskou kariéru chtějí nejčastěji navázat ve Spojených státech či Velké Británii, tam však získání práce ztěžuje složité papírování a nekonečné čekání na vyřízení žádosti.
Zahraniční lékaři v NěmeckuPočet zahraničních lékařů působících na území Německa v posledních letech vzrostl o asi 57 procent, uvádí Německá zdravotnická asociace. Cizinci tak tvoří asi deset procent všech lékařů v Německu a 15 procent z těch, kteří pracují v nemocnicích. Podle údajů z roku 2014 v Německu pracuje okolo 35 tisíc zahraničních lékařů a pracovníků ve zdravotnictví. V porovnání s dalšími velmocemi se však stále jedná o zanedbatelné číslo. Ve Spojených státech a Velké Británii podle serveru Wall Street Journal až čtvrtina zdravotníků tvoří cizinci. Ve Francii se pak v cizině narodilo 19 procent všech lékařů. |
Přístup Německa je jiný. Berlín totiž v uprchlické krizi vidí nemalý potenciál při řešení rostoucího nedostatku zdravotnického personálu. V příštích pěti letech plánuje odejít do důchodu každý sedmý lékař, tisíce dalších hledají lépe placená místa v zahraničí. Do roku 2030 podle některých průzkumů bude Německo postrádat 111 000 lékařů, píše server Foreign Policy.
Díry ve zdravotnickém systému Němci se snaží lepit, jak jen to je možné. Jednou z náplastí jsou i mladí absolventi z České republiky. Do Německa jich podle mluvčího České lékařské komory Michala Sojky ročně odcházejí stovky. Přesnou statistiku komora nemá. „Pokud jsou tito lékaři členy naší komory, mají povinnost nám hlásit odchod, mohou však být také členy německé komory,“ vysvětlil pro iDNES.cz.
Statistika Německé lékařské komory ukazuje, že ke konci roku 2014 pracovalo v Německu 942 českých lékařů, o 9,3 procenta více než o rok dříve. Vůbec nejvíce zahraničních lékařů v Německu pochází z Rumunska (3857), Řecka (3011) a Rakouska (2695). Syřané se však k těmto počtům v posledních letech rychle přibližují. Podle poslední statistiky jich zde pracovalo 1656, přičemž jen za rok 2014 se jich v zemi zaregistrovalo 319.
Zřejmě největším lákadlem je plat, lékaři si zde mohou v přepočtu vydělat měsíčně i sto tisíc korun. O tom si mladí syrští lékaři (a koneckonců i ti čeští) mohou nechat jen zdát. Není tedy divu, že server The Wall Street Journal píše o Německu jako zemi zaslíbené pro syrské lékaře. „My jsme si nevybrali Německo. Německo si vybralo nás,“ tvrdí Abú Mohammed.
Certifikáty, kurzy a práce pod dohledem
Syrští lékaři mohou těžit z poměrně vysoké úrovně tamní medicíny. Před válkou byly syrské nemocnice jedny z nejlepších v regionu. Vláda od poloviny 20. století masivně investovala do zdravotnictví. Průměrná délka života vzrostla z 56 let na 73, rapidně klesla úmrtnost novorozenců. Standardem se stalo očkování dětí.
Německé kliniky vábí české lékaře. Absolventský plat je sto tisíc |
„Obecně se dá říct, že celý systém pracoval dobře,“ vzpomíná chirurg Fuád M. Fuád, který před útěkem do Libanonu pracoval v nemocnici v Aleppu. Podle něj měl každý občan v případě onemocnění rakovinou či kardiovaskulárním onemocněním nárok na kvalitní zdravotní péči.
Získat práci v německé nemocnici není jen tak. Abú Mohammed říká, že musí získat pět jazykových certifikátů, licenci pro práci pod dohledem nadřízeného kvalifikovaného lékaře a po potřebné praxi musí podat žádost o udělení atestace, kterou musí mít všichni lékaři z nečlenských zemí EU. Každý jazykový kurz stojí v přepočtu asi 25 tisíc korun, papírování a čekání na rozhodnutí úřadů zabere mnoho měsíců.
Německé nemocnice o finanční i časové náročnosti celého procesu dobře vědí a lékařům z ciziny se snaží pomáhat. Například nemocnice Zeisigwaldkliniken Bethanien v Chemnitzu lékařům ze zahraničí nabízí jazykové kurzy, pomoc mentorů, zástupce při jednání s německými úřady či dočasné ubytování. V místním týmu lékařů najdeme například Čechy, Slováky, Palestince a také urologa ze Sýrie, který zde působí od roku 2013.
Nemocnice v Chemnitzu syrské lékaře aktivně vyhledává, její vedení například na podzim loňského roku přes Skype kontaktovala jednoho lékaře v Damašku. „Samozřejmě je špatné, že některé země světa sužují krize. Pokud ale lékaři utíkají ze svých zemí a přijdou do Německa, tak je to výhodné pro ně i pro nás.“ uvedl jeden ze zástupců nemocnice.
V katolické nemocnici U svaté Alžběty v Lipsku mají podobný přístup. „Před devíti měsíci mi zavolal vedoucí našeho personálního oddělení a říkal, že má jednu žádost od doktora ze Sýrie a jestli nějakého nepotřebujeme. Řekl jsem, že určitě. Internisté jsou vždy potřeba,“ vysvětluje primář zdejší interny Gerhard Scholz. Mezi jeho stážisty jsou nyní hned dva Syřané.
Cizinci v českém zdravotnictvíPodle České lékařské komory v České republice pracuje asi 2 500 lékařů ze zahraničí. Z toho však asi dva tisíce pochází ze Slovenska, 233 z Ukrajiny a 153 z Ruska. Celkem má komora registrovaných 42 tisíc aktivních členů. Syrských lékařů v Česku je pouze šest. Nejslavnějším z nich je senátor se syrskými kořeny Hassan Mezian. Žadatel o práci v České republice, který nepochází ze zemí EU, se nejprve musí prokázat platným vysokoškolským diplomem, trestní bezúhonností, zdravotní způsobilostí a jazykovými schopnostmi. Následně musí absolvovat aprobační zkoušky profesní způsobilosti a pětiměsíční stáž v některé české nemocnici. Za aprobační zkoušku žadatel při prvním pokusu zaplatí sedm tisíc korun, druhý pokus přijde na deset tisíc a další pak na 15 tisíc za každou provedenou zkoušku. K těmto částkám je nutno připočíst další dva tisíce správního poplatku. K vykonávání práce pak cizinec musí disponovat také takzvanou zaměstnaneckou kartou, která mu opravňuje vykonávat danou profesi v České republice. Zdroj: OECD |
Spolkový sněm minulý rok schválil zákon, který umožňuje lékařům bez licence z řad přistěhovalců vypomáhat v uprchlických centrech. Pochopitelně pod dohledem lékaře s platnou německou licencí. „Takovou práci bych dělal moc rád, i když se nezapočítává do formální praxe. Důležité ale je, že je to medicína,“ myslí si kurdský lékař Mohammed Šejcho.
Sýrie doplatí na úprk lékařů
Kolem přílivu syrských lékařů do Německa však panuje i několik otazníků. Tím největším je otázka co se stane, až v jejich vlasti zavládne mír. V tu chvíli bude Sýrie potřebovat opět kvalifikované lékaře, kteří nyní již přivykají životu na Západě. Syřané, kteří svou vlast neopustili, doufají, že jejich synové s lékařskými tituly se jednou vrátí.
Abú Mohammed, stejně jako mnozí další syrští lékaři, však plánuje zůstat v Německu. „Němci jsou přátelštější než Arabové,“ tvrdí. V prosinci loňského roku úspěšně složil odbornou jazykovou zkoušku. K tomu, aby mohl naplno vykonávat své povolání, už mu chybí pouze jeden certifikát. V současnosti pracuje jako dobrovolník v lékárně a žije z úspor. K návratu do Sýrie ho podle jeho slov v budoucnu může donutit jen špatné svědomí.
Doma nechal svou manželku, která mu během jeho německého dobrodružství porodila syna. Jeho první krůčky viděl přes Skype. Nebránil se prý tehdy dojetí, stesk po manželce a synovi však brzy skončí. V červnu letošního roku za ním totiž přicestují do Německa. Synovi bude už 17 měsíců a jeho manželka má velký sen – stát se lékařkou v Německu.
