Demonstranti se do ulic Moskvy vydávají pravidelně na konci každého měsíce, který má 31 dní. Datum je symbolické, protože se snaží upozornit na porušování 31. článku ústavy, který zaručuje svobodu shromažďování. Svoji akci úřadům vždy dopředu nahlásí, moskevská radnice ji však vždy pod různými záminkami zakáže.
To se stalo i tentokrát, kdy radnice protest zakázala s tím, že se v požadovaném termínu koná na náměstí motoristický festival. Stejná odmítnutí úřady organizátorům protestu adresují už tradičně a stejně tradičně proti účastníkům demonstrace zasahuje policie. V sobotu se zákrok obešel bez většího násilí s výjimkou zákroku proti Udalcovovi, který se želízky připoutal ke vstupu do stanice metra.
Policie nejprve protestující dav vyzvala k rozchodu, ale účastníci demonstrace odpověděli skandováním "Svobodu! Svobodu!". Pak začali příslušníci speciálních jednotek OMON demonstrující zatýkat a odvážet v autobusech. Na moskevských policejních stanicích skončilo 35 demonstrantů, dalších 60 policisté pozatýkali v Petrohradu, kde moskevskou opozici podpořila dvoustovka demonstrantů.
Akce se zúčastnila i třiaosmdesátiletá ruská disidentka Ljudmila Alexejevová, kterou na konci loňského roku vyznamenal Evropský parlament Sacharovovou cenou za ochranu lidských práv. Z místa ale odjela dřív, než policie začala nejhlasitější demonstranty zatýkat. Na konci loňského roku však sama mezi zatčenými skončila.
Příliš tvrdé policejní zákroky
Tiskové oddělení moskevské policie před zásahem vyzvalo ruské novináře, aby o chystaném rozehnání demonstrace na Triumfálním náměstí referovali objektivně a "informovali jen o tom, co se skutečně stalo".
Zvláštní pozornost médií vyvolala žádost policistů, aby reportéři nepomáhali příslušníkům OMON, když vlečou zadržené po zemi. "Když například uvidíte, že příslušník speciálních jednotek OMON vleče zadrženého, který je příliš těžký, nesnažte se mu pomáhat," uvádí se podle agentury RIA Novosti v prohlášení policie.
Na podporu protestu na Triumfálním náměstí se kromě Petrohradu demonstrovalo i v dalších ruských městech, například v Krasnojarsku, Novosibirsku nebo Omsku. Demonstracím, kterých se účastnily desítky lidí, policie v těchto městech jen přihlížela.
Podle nedávného průzkumu veřejného mínění společnosti Levada se 85 procent Rusů domnívá, že politikové by měli naslouchat názorům opozice. Téměř 60 procent dotázaných je přesvědčeno, že se vedení země tímto způsobem nechová. Přes 28 procent Rusů si myslí, že úřady zasahují proti nepovoleným demonstracím příliš tvrdě.
