Abádí i jeho předchůdce Málikí se v sedmdesátých letech zapojili do Hlasu islámu, což byla výrazná protirežimní strana vystupující proti baasistům Saddáma Husajna. Členství ve straně bylo trestné, což na vlastní kůži okusili Abádího bratři - v 80. letech byli dva popraveni a třetí uvězněn na deset let.
Mladý Abádí odjel studovat do Velké Británie. V roce 1981 získal na univerzitě v Manchesteru doktorát z elektroinženýrství. Poté už v Británii zůstal, pracoval jako konzultant a výzkumník. I díky dlouhodobému životu v exilu hovoří Abádí plynule anglicky, což Málikí nezvládal tak obratně. Život v exilu totiž strávil převážně v sousední Sýrii.
Hajdar Abádí
|
Oba politici se do vlasti navrátili po pádu režimu diktátora Saddáma Husajna v roce 2003. Málikí se poprvé ujal premiérského křesla v roce 2005 a vydržel v něm až do letošního roku. Abádí byl ve vládnoucí radě v roce 2003 ministrem komunikací. Tehdy vystupoval proti privatizaci navržené spojeneckým správcem Iráku Paulem Bremerem. Ta totiž umožnila, že se řada společností dostala do zahraničních rukou.
Od roku 2006 Abádí zasedá v parlamentu, kde předsedal řadě výborů. Přestože se jeho jméno už v minulosti několikrát skloňovalo s premiérským křeslem, dočkal se až letos. V srpnu ho nově zvolený prezident Fuád Mansúr pověřil sestavením vlády.
Oba šíité, nicméně jeden nesmířlivý a druhý umírněný
Oba poslední iráčtí premiéři patří mezi šíity, kteří v Iráku tvoří většinu, nicméně téměř celou éru od nezávislosti Iráku v roce 1932 byli marginalizováni. Málikího politika zaujala vůči sunnitům často nesmířlivý postoj. Ranj Alaaldin, výzkumník Londýnské školy ekonomie a politologie zabývající se Irákem, proto před přílišným nadšením z Abádího raději varuje.
Núrí Málikí
|
„Je to stále politik s voličstvem hlavně na jihu Iráku mezi šíity, takže jeho politika z toho bude vycházet,“ řekl Alaaldin BBC. Navíc Abádí dosud neobsadil klíčové rezorty obrany a vnitra. Irácký parlament novou vládu přitom schválil již před dvaceti dny (více zde). Právě jeho personální politika ukáže, nakolik se dokáže o moc podělit se sunnity.
Dřívější britský diplomat Gerard Russell nicméně tvrdí, že Abádí zaujme jiný přístup než Málikí. Což potvrzuje i česká politoložka Zora Hesová. Ta se domnívá, že v podstatě Abádí již ani nemá jinou možnost než hledat usmíření se sunnity.
„Šíité nejsou proti sunnitům a sunnité nejsou proti šíitům,“ citoval slova Abádího The Washington Post. Premiér několikrát ve svých projevech zmínil nutnost hledat kompromisy a jednotu. Je proti rozdělení Iráku, kritizuje kurdské představitele, kteří bojují za větší práva Kurdského autonomního regionu či dokonce za jeho nezávislost.
Za jeho větší vstřícnost ke všem občanů Iráku Abdádího chválil americký prezident Barack Obama, který se s ním poprvé setkal minulý týden v sídle OSN v New Yorku. „Chci přímo premiérovi říci, že plně podporujeme jeho politickou vizi,“ citoval The Wall Street Journal Obamu.
Sousední Írán dlouhou dobu nového iráckého premiéra odmítal. Podle Tomáše Raděje, odborníka na Blízký východ, který nyní pobývá v Íránu, to bylo způsobeno tím, že na Málikího režim byl už Írán zvyklý a jeho rozhodování pro něj bylo předvídatelné. „Tím pádem věděl, co od něj lze očekávat, stejně jako se těšil z rozvíjejících se hospodářských styků,“ upřesnil Raděj pro iDNES.cz.
Podle něj je však už počáteční nedůvěra pryč a Íránci Abádího podporují. „Íránci jsou ryzími pragmatiky, takže vycítili, kdy ustoupit ze svých pozic,“ doplnil Raděj. Abádí v minulosti navíc nevyloučil, že požádá Írán o pomoc v boji proti Islámskému státu, který nyní ovládá čtvrtinu iráckého území a působí i v sousední Sýrii.
