Švédská premiérka rezignovala pár hodin po zvolení, neprosadila rozpočet

  • 89
Nová švédská premiérka, sociální demokratka Anderssonová, se v den svého schválení parlamentem vzdala funkce po neúspěchu vládního návrhu rozpočtu. Anderssonová byla první ženou v této funkci v dějinách země. Ačkoliv je Švédsko považováno za jednu z nejvíce rovnoprávných zemí světa, v čele vlády jako jediná ze severských zemí ještě ženu nemělo.

Anderssonová dnes oznámila, že požádala předsedu parlamentu Andrease Norléna, aby ji zbavil funkce. „Jsem připravena se stát premiérkou ve vládě jedné strany, sociálních demokratů,“ uvedla na tiskové konferenci.

Norlén žádost sociální demokratky o odchod z křesla šéfky vlády přijal a sdělil, že nyní naváže kontakt s předsedy stran a poradí se s nimi o situaci. O dalším postupu hodlá informovat ve čtvrtek odpoledne.

Zelení, dosavadní menší koaliční partner sociálních demokratů, reagovali oznámením o odchodu z vlády. Nový rozpočet vyjednali opoziční umírnění, křesťanští demokraté a pravicově populističtí Švédští demokraté.

Ve Švédsku je obvyklé, že koaliční vláda odstoupí, když nějaká strana opustí koalici, poznamenala agentura DPA. Anderssonová dnes zdůraznila, že nechce vést vládu, jejíž legitimita byla zpochybněna. Nyní doufá, že se vrátí s čistě sociálnědemokratickou menšinovou vládou. Poukázala přitom na to, že Zelení ji chtějí nadále podporovat.

Anderssonová měla stanout v čele menšinové dvoukoalice sociálních demokratů a Zelených s podporou Levicové strany a Strany středu. Toto spojenectví se ale rozpadlo, když Strana středu odmítla podpořit rozpočtové plány nové vlády. 

Strana zelených potvrdila, že Anderssonovovu podpoří v jakémkoli dalším hlasování v parlamentu, zatímco Strana středu slíbila, že se hlasování zdrží, což znamená v praxi totéž, jako podpora kandidatury. Levicová strana rovněž řekla, že Anderssonovou ji podpoří.

I když se tyto strany nebyly schopny sjednotit na podpoře rozpočtu, jejich společným cílem je udržet protiimigrační Švédské demokraty mimo vládní role. „Strana středu otevře dveře k tomu, aby se stala premiérkou,“ uvedla na twitteru šéfka strany Annie Lööfová. „Opět zajistíme, aby Švédové měli vládu, která není závislá na Švédských demokratech,“ dodala Lööfová.

Dosavadní ministryně financí ve funkci nahradila premiéra Stefana Löfvena, který podal demisi před dvěma týdny. Dnes dopoledne nominaci Anderssonové ve 394členném parlamentu podpořilo 117 poslanců, 174 zákonodárců bylo proti a 57 poslanců se hlasování nezúčastnilo. Anderssonová ke svému zvolení nepotřebovala souhlas většiny poslanců, nicméně potřebovala, aby většina nehlasovala proti ní.

Eva Magdalena Anderssonová se narodila 23. ledna 1967 v Uppsale jako jediné dítě profesora Görana Anderssona, který přednášel statistiku na tamní univerzitě. V mládí závodně plavala. Vystudovala sociální vědy na vyšší odborné škole v Uppsale, poté dokončila studia i na Stockholmské ekonomické škole, kde působila jako doktorandka.

Studia si pak doplnila ještě ve Vídni a na Harvardu. Už na začátku studií v roce 1983 vstoupila do mládežnické organizace švédské sociální demokracie, v roce 1987 stanula v jejím čele. V minulosti působila nejprve jako státní tajemnice na ministerstvu financí či politická poradkyně. 

V roce 2009 ji vláda jmenovala do pozice vrchní ředitelky švédského daňového úřadu. Od roku 2014, kdy se stala poslankyní, stojí v čele ministerstva financí. Loni se stala také první ženou v čele Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC), který určuje strategii Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Nejvíce žen v čele vlád se v Evropě nyní nachází v severských státech, premiérku mají kromě Švédska i ve Finsku, Dánsku a na Islandu. Ženy v čele vlády má také Německo, Litva a Estonsko a rovněž Srbsko a Moldavsko.

Země, kterým vládnou ženy

Německo - Angela Merkelová, od listopadu 2005

Srbsko - Ana Brnabičová, od června 2017

Island - Katrín Jakobsdóttir, od listopadu 2017

Dánsko - Mette Frederiksenová, od června 2019

Finsko - Sanna Marinová, od prosince 2019

Litva - Ingrida Šimonyté, od listopadu 2020

Estonsko - Kaja Kallasová, od ledna 2021

Moldavsko - Natalia Gavrilitsa, od srpna 2021

Švédsko - Magdalena Anderssonová, od listopadu 2021

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video