Na konci června spálil irácký uprchlík ve Švédsku před největší stockholmskou mešitou několik stránek koránu během svátku íd al-adhá, který slaví muslimové na celém světě. Tato událost vyvolala v muslimském světě řadu negativních reakcí a ve středu Rada OSN pro lidská práva přijala rezoluci odsuzující pálení koránu a další činy náboženské nenávisti.
Páteční povolení sobotní akce ostře kritizoval Izrael i několik náboženských organizací. Pálení náboženských knih švédské zákony nezakazují.
„Je to odpověď lidem, kteří pálí korán. Chci ukázat, že svoboda slova má své hranice, které je třeba brát v potaz,“ uvedl muž původem ze Sýrie, který žije ve Švédsku.
„Chci ukázat, že se všichni navzájem musíme respektovat. Žijeme ve stejné společnosti. Když já spálím tóru, někdo jiný bibli a někdo další korán, tak tady vypukne válka. Chtěl jsem ukázat, že takové jednání není správné,“ dodal svolavatel akce.
Spálení koránu je nepřijatelné. Maroko stáhlo ze Švédska svého velvyslance |
Shromáždění se mělo konat v sobotu mezi 13:00 a 14:00 SELČ. Policie, kterou kontaktovala AFP, trvala na tom, že povolení nebylo uděleno na základě oficiální žádosti o pálení náboženských textů. Zdůraznila ale, že povolila veřejné shromáždění, během něhož bude „vyjádřen názor“, a to na základě ústavního práva na svobodu shromažďování.
„Toto rozlišení je důležité,“ dodala mluvčí stockholmské policie Carina Skagerlindová. Shromáždění přesto vyvolalo silné odsouzení ze strany Izraele a židovských organizací.
„Odsoudil jsem pálení koránu, který je posvátný pro muslimy na celém světě, a dnes mi puká srdce při pomyšlení, že stejný osud čeká i židovskou bibli, věčnou knihu židovského národa,“ reagoval dříve izraelský prezident Jicchak Herzog.
Právo pořádat veřejné demonstrace je ve Švédsku chráněno ústavou a je na něj kladen velký důraz. Zákony proti rouhání země zrušila v 70. letech 20. století. Policie uděluje povolení na základě toho, zda se domnívá, že veřejné shromáždění lze konat bez větších narušení nebo ohrožení veřejné bezpečnosti.
