Po nedávném návratu dětí do škol v celém Švédsku klade mnoho tamních učitelů zvýšený důraz na tištěné knihy. Zatímco děti více času věnují čtení a nácviku psaní, tablety, samostatné vyhledávání informací na internetu nebo dovednosti psaní na klávesnici se někteří učitelé nově snaží upozaďovat.
Návrat k tradičním způsobům výuky je reakcí na otázky politiků a odborníků, zda hyperdigitalizovaný přístup Švédska ke vzdělávání, včetně zavedení tabletů do mateřských škol, nevede k poklesu základních dovedností dětí. Zprávu přinesl britský The Guardian.
Švédská ministryně školství Edholmová nastoupila do funkce před jedenácti měsíci coby členka středopravicové koaliční vlády. Byla to právě ona, kdo plošné zavádění nejnovějších technologií do škol ostře kritizoval. „Švédští studenti potřebují více učebnic,“ uvedla Edholmová v březnu. Jsou podle ní pro učení studentů důležité. V srpnu oznámila, že její vláda chce zvrátit rozhodnutí národní agentury pro vzdělávání o zavedení povinných digitálních zařízení v mateřských školách. Nyní plánuje jít ještě dál a digitální výuku pro děti mladší šesti let zcela ukončit, uvedlo ministerstvo pro agenturu podle agentury AP.
Co říká PIRLS
Přestože švédští žáci dosahují v oblasti čtenářských dovedností v Evropě dlouhodobě nadprůměrných výsledků, mezinárodní hodnocení úrovně čtenářské gramotnosti mezi čtvrtými třídami (PIRLS) hovoří jinak. Mezi lety 2016 a 2021 totiž poukázalo na značný pokles dovedností malých Švédů. V roce 2021 dosáhli čtvrťáci v průměru 544 bodů, to představuje pokles proti průměru 555 bodů v roce 2016. Jejich výkon však zemi stále řadí na sedmé místo v celkovém skóre testu společně s Tchaj-wanem. Pro srovnání, Singapur, který se v žebříčku umístil jako vítěz, zlepšil ve stejném období své skóre PIRLS ve čtení z 576 na 587 bodů.
Škrty ve školství digitalizaci přijímaček nezabrzdí. Cermat prozradil detaily |
Některé nedostatky v učení mohly být důsledkem pandemie koronaviru anebo odrážejí rostoucí počet žáků z řad těch, pro něž není švédština mateřským jazykem. Nadměrné používání displejů během školní výuky může podle odborníků způsobovat zaostávání mladých lidí v základních předmětech. „Existují jasné vědecké důkazy, že digitální nástroje výuku spíše zhoršují,“ uvedl v srpnu švédský Karolinska Institute, vysoce uznávaná instituce zaměřená na výzkum.
„Domníváme se, že by se pozornost měla vrátit k získávání znalostí prostřednictvím tištěných učebnic a odborných znalostí učitelů, a nikoliv k získávání znalostí především z volně dostupných digitálních zdrojů, jejichž správnost nebyla ověřena,“ dodala instituce.
Rychlé zavádění digitálních vzdělávacích nástrojů vzbudilo obavy i u agentury OSN pro vzdělávání a kulturu. Ve zprávě zveřejněné v srpnu UNESCO vydalo naléhavou výzvu k vhodnému využívání technologií ve vzdělávání. Zpráva vyzývá země, aby sice urychlily připojení škol k internetu, ale zároveň upozorňuje, že technologie ve vzdělávání se mají zavádět tak, aby nikdy nenahrazovaly osobní výuku vedenou učitelem a podporovaly společný cíl kvalitního vzdělávání pro všechny.
„Ve škole se mi líbí víc psát, třeba na papír, protože je to prostě lepší,“ řekl agentuře AP devítiletý Liveon Palmer, žák třetí třídy základní školy Djurgardsskolan ve švédském hlavním městě Stockholmu. Přál by si, aby více času trávil při výuce mimo internet. Jeho učitelka Catarina Braneliusová je v otázce, jestli během výuky používat tablety, zdrženlivá. „Používám tablety v matematice a používáme nějaké aplikace, ale nikdy pro psaní,“ uvedla učitelka. Žáci mladší deseti let podle ní potřebují čas k procvičování rukopisu, než je seznámíte s psaním na tabletu.
Jiný kraj, jiný mrav
Online výuka je nyní v Evropě a dalších částech západní Evropy velmi diskutovaným tématem. Například Polsko právě spustilo program, v jehož rámci dostane každý žák od čtvrté třídy výše státem financovaný notebook. Cílem je, aby se země stala technologicky konkurenceschopnější.
Také v USA pandemie koronaviru přiměla státní školy, aby poskytly žákům základních a středních škol miliony notebooků zakoupených z federálních peněz na pomoc při pandemii. Stále však v tomto ohledu existují propastné rozdíly. „To je jeden z důvodů, proč americké školy mají tendenci používat jak tištěné, tak digitální učebnice,“ říká Sean Ryan, prezident americké školní divize vydavatelství učebnic McGraw Hill.
Nedigitalizované přijímačky jsou komplikací, řekl Fiala po jednání s kraji |
Pokud jsou podle něj mezi dětmi takové, které nemají k dispozici připojení, pedagogové neradi přiklánějí k digitálnímu zpracování učiva, protože na tyto studenty myslí a ujišťují se, že mají stejný přístup ke vzdělání jako všichni ostatní.
I Německo, které je jednou z nejbohatších zemí Evropy, je známé spíše laxním přesunem vládních programů i informací všeho druhu na internet, a to včetně vzdělávání. Stav digitalizace ve školách se zde také liší i v jednotlivých šestnácti spolkových zemích, které si samy určují své vzdělávací programy.
Miliony do výuky
Švédská vláda nyní oznámila, že v letošním roce investuje do nákupu knih pro školy 685 milionů švédských korun (1,4 miliardy Kč), aby zabránila poklesu čtenářské gramotnosti ve čtvrtých třídách. Dalších 500 milionů korun (jedna miliarda Kč) ročně vynaloží v letech 2024 a 2025 na urychlení návratu učebnic.
Ne všichni odborníci jsou ale přesvědčeni, že se švédská snaha o návrat ke kořenům školní výuky odehrává ve znamení toho, co je pro žáky nejlepší. „Kritika vlivu technologií je obvykle oblíbeným krokem konzervativních politiků,“ říká Neil Selwyn, profesor na univerzitě v australském Melbourne. Oddanost tradičním hodnotám je podle něj elegantní způsob, jak něco říci nebo signalizovat
„Švédská vláda má sice pravdu, když říká, že neexistují žádné důkazy o tom, že by technologie zlepšovaly výuku, ale myslím, že je to proto, že neexistují ani žádné přímé důkazy o tom, co s technologiemi funguje,“ dodal Selwyn. „Technologie jsou jen jednou ze součástí skutečně složité sítě faktorů ve vzdělávání,“ uzavřel profesor.
