"Nesouhlasili jsme s ústavou. Máme vůči ní stejné výhrady, jaké jsme měli od prvního dne," řekl agentuře Reuters Husajn Fallúdží. "Je to americká ústava a tu nebudeme akceptovat."
Svůj odpor chtějí sunnité vyjádřit kampaní, která by měla být zaměřena proti ústavě. referendum je naplánováno na polovinu října. "Věřím, že lidé řeknou ´americké´ ústavě NE."
"Budeme po Francouzích a Nizozemcích třetí, která neodsouhlasí ústavu," narážel Fallúdží na odmítnutí euroústavy ve Francii a v Nizozemí. Odpůrci vyzvali v prohlášení OSN a Ligu arabských států k zásahu.
S textem se seznámil i irácký parlament. Po zhruba 90minutovém zasedání se však poslanci rozešli, aniž by o dokumentu hlasovali.
Jednání byla zdlouhavá
Ústava měla být původně hotová už v polovině srpna, ale jednání komplikovala řada sporných bodů.
Sunnitům se například nelíbil zákaz "Saddámistické strany Baas a jejich symbolů". Právě sunnité byli během vlády Saddáma Husajna protežovaným etnikem, zatímco šíité byli utlačováni.
Sunnitští vyjednavači nesouhlasili také s preambulí, která Irák vymezila jako "federativní republiku". Sunnité se obávají, že by se země mohla rozpadnout a oni by přišli o zisky z bohatých nalezišť ropy na severu a jihu země.
Dalším sporným bodem byla formulace, že Irák je "částí islámského světa a jeho arabský lid je součástí arabského národa". To se nelíbilo Kurdům, kteří jsou vyznavači islámu, ale nejsou to Arabové.
