Topolánek uvedl, že Česko by vetovalo pouze snahy oživovat podstatu ztroskotané euroústavy nebo případné pokusy některých států vyjednávat si exkluzivní výjimky z dojednávaných pravidel.
"Česká republika bude prosazovat dohodu na evropské radě," popsal premiér cíl české delegace před vrcholnou schůzku, která v Bruselu začne ve čtvrtek.
Právě o její přípravě diskutoval při pracovním obědě s kancléřkou Merkelovou, jejíž země nyní EU předsedá. Podle Topolánka bude nejlepší, když se dohodne "co nejvíce věcí" na summitu, aby se ušetřil čas na následné mezivládní konferenci.
Na té by se v příštím pololetí už za portugalského předsednictví měla dojednat konkrétní smlouva o fungování EU.
Oživení reforem
Německo se chystá na summitu předložit časový plán a hrubý obsah nové smlouvy. Cílem je znovu uvést do pohybu reformu institucí EU. Ta uvízla na mrtvém bodě předloni po odmítnutí euroústavy při referendech ve Francii a v Nizozemsku. Nyní by měla usnadnit činnost EU, která se rozšířila na 27 členů.
Nová podoba smlouvy by už neměla mít charakter ústavy. To je také jedna z českých podmínek. Topolánek současně zopakoval, že prioritu Česka je možnost přenášení pravomocí nejen z národní úrovně na unijní, ale také naopak.
Podle představ Prahy by měla existovat možnost vracet některé kompetence zpět do členských států, pokud se ukáže, že je zde jejich výkon efektivnější. Možnost "oboustranné flexibility" podle Topolánka pozitivně vnímá řada zemí.
Praha bude podle premiéra mimo jiné podporovat i nizozemský návrh na posílení kompetencí národních parlamentů. Podpoří i polský návrh na nové přepočítávání hlasů členských zemí, kterým by se posílila v EU váha středních a menších zemí.
Merkelová na jednání
Německo před summitem jedná se všemi členskými státy. V sobotu německá kancléřka hovořila i s polským prezidentem Lechem Kaczynským. Polský návrh na změnu přepočtu hlasů členských zemí je zřejmě nejproblémovější.
Německo, stejně jako většina dalších států odmítá znovu otevírat pracně dosaženou dohodu o poměru hlasů, který byl stanoven už v euroústavě. Spočívá v takzvané dvojí většině, ve které se považuje návrh za schválený, když s ním souhlasí aspoň 55 procent států představujících zároveň 65 procent obyvatelstva EU.
