Podle bruselského webu Politico vytkla nedávno německá kancléřka Angela Merkelová českému premiéru Andreji Babišovi fakt, že Praha před vypovězením pracovníků ruské ambasády nekoordinovala svou akci s unijními spojenci.
Česko v reakci na zjištění tajných služeb o účasti ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 vyhostilo v polovině letošního dubna 18 pracovníků ruské ambasády. Teprve poté začala česká vláda prezentovat svou žádost o koordinované vyhoštění dalším unijním spojencům.
Merkelová podle obvykle dobře informovaného webu před dvěma týdny na neformálním summitu v Portu Babišovi vyčetla, že měl českou akci napřed koordinovat s ostatními zeměmi EU. Připomněla mu podobnou britskou žádost po otravě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury v roce 2018, kterou Londýn se spojenci sladil. Tehdy vyhostily diplomaty na tři desítky států včetně většiny unijních zemí. Na českou akci zareagovalo Slovensko a pobaltské země.
Babiš před odletem na summit tvrzení o výtce německé kancléřky odmítl. „Není pravda, že by Merkelová něco vytkla,“ uvedl. „V Evropě se to stalo víckrát, tyto informace jsou nepravdivé. Mluvila o tom, jak to bylo u nich. Domlouvali jsme se, že v případě, kdy se to může zopakovat, koordinujeme se.“
Podle zmíněného unijního diplomatického zdroje byl vedle načasování a nedostatečně rychlé přípravy a prezentace požadavků na vyhoštění dalším problémem kontext. „Všichni se bojí toho, co Rusko může udělat na Ukrajině,“ upozornil diplomat s odkazem na trvající přítomnost ruských vojáků u hranic sousední země. Zvláště západní země nechtějí i kvůli tomu vztahy s Ruskem příliš hrotit prohlubováním diplomatických pří.
Rusko dalo na seznam nepřátel jen USA a Česko. Eskaluje vztahy, míní Praha |
Debata o Rusku bude zásadní součástí programu dvoudenního mimořádného summitu, který začíná večer v Bruselu. Šéfové unijních států by se dnes měli shodnout na vyjádření solidarity vůči zemím dotčeným agresivním jednáním Ruska. Podle diplomatů je hlavním důvodem tohoto prohlášení dopad vrbětického výbuchu, Česko však zřejmě v závěrech summitu doslova zmíněno nebude. Solidarita se totiž týká i řady dalších zemí jako Bulharska nebo Řecka.
Německo bylo podle dřívějších informací ČTK náhlým jednáním Česka zaskočeno, silnější reakci neprospěl ani vnitropolitický vývoj v Česku, kde prezident Miloš Zeman zpochybnil, že by zavinění ruskými zpravodajci bylo jedinou vyšetřovací variantou. Berlín i proto svou podporu Prahy soustředil na konkrétní pomoc českému velvyslanectví v Moskvě ochromenému ruskou odvetou, po níž své pozice opustilo 20 tamních zaměstnanců.
Summit se bude zabývat také nuceným přistáním letadla společnosti Rynair v Bělorusku. „Očekávám, že to bude hlavní téma diskuze, jak Evropa bude reagovat. Ve hře je zákaz, aby běloruské aerolinky nesměly přistávat v Evropě či evropské aerolinky v Bělorusku. Odpověď Evropy musí být tvrdá,“ uvedl. Uvedl, že na stole jsou určité návrhy závěrů, ale ty budou jasné až po jednání.
„Budeme mluvit i o covidu, vztazích s Velkou Británií a klimatické změně,“ dodal Babiš.
Borrell v dubnu slíbil, že EU bude reagovat jednotně:
29. dubna 2021 |
