Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova uvedení jen dvou států na seznamu zemí nepřátelských vůči Rusku odráží ochotu Moskvy vést dialog. „Moskva soustavně zdůrazňuje svou připravenost k dialogu,“ citovala agentura TASS reakci Peskova na čerstvou informaci o zařazení pouze České republiky a USA na uvedený seznam.
List Kommersant připomněl, že vláda sestavila seznam nepřátelských zemí na základě prezidentského dekretu „O aplikaci protiopatření na nepřátelské akce jiných států“. Tento dokument podepsal Vladimir Putin 23. dubna v době nových diplomatických konfliktů.
Pokyn ruské vlády. Česko smí zaměstnat jen 19 Rusů, USA žádného. (13. května 2021)
V pátek zveřejněném vládním nařízení se uvádí, že seznam obsahuje státy, které „provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům RF nebo proti ruským právnickým osobám“.
Ministerstvo zahraničí ČR uvedlo, že přesné znění dokumentu studuje. „Považujeme tento postup Ruské federace za další krok k eskalaci vztahů nejen s ČR, ale i EU jako takovou a jejími spojenci. Navíc je zcela v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, především ve vztahu k závazku jejích signatářů umožnit řádné fungování diplomatických misí a s principem nediskriminace mezi jednotlivými státy. Je nám líto, že Rusko volí cestu konfrontace k vlastní škodě, neboť takovéto opatření bude mít nepřímo vliv i na případný rozvoj kontaktů mezi obyčejnými občany, pro turismus či rozvoj obchodních vztahů,“ stojí v tiskovém prohlášení.
„Na původní rozhodnutí zastropovat počet pracovníků na ZÚ RF v Praze se tímto aktem ruské vlády nic nemění. Na rozdíl od ruského postupu je tento náš krok v plném souladu s mezinárodním právem,“ dodalo ministerstvo.
„Je to potvrzení toho, že Česká republika v kauze Vrbětice reagovala správně a česká reakce Rusko zasáhla natolik, ze považovali za nutné nás na seznam nepřátelských zemí dát spolu s USA. Jsem hrdý na to, že jsem se mohl podílet na přípravě a realizaci této české reakce,“ řekl portálu iDNES ministr vnitra Jan Hamáček.
Na zprávu reagují i další čeští politici. „Ráda bych poděkovala ruské vládě za tuto čest,“ okomentovala krok lídryně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Jsem moc rád, že jsme členy NATO a EU a taková zpráva nás může nechat klidnými,“ napsal poslanec za Pirátskou stranu Jan Lipavský.
Rusko schválilo seznam nepřátelských zemí. Je na něm pouze USA a Česko. Ráda bych poděkovala ruské vládě za tuto čest.
Předseda Evropské rady Charles Michel Česku vyjádřil plnou solidaritu. „Rozhodnutí ruské vlády (...) je dalším vyhrocením situace a podrývá diplomatické vztahy. Snahy o rozdělení EU jsou marné. Plná solidarita s Českou republikou,“ napsal na Twitteru předseda Evropské Rady Michel. „Vyzýváme Rusko, aby plně respektovalo Vídeňskou úmluvu (o diplomatických stycích),“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin v dubnu podepsal dekret, který omezuje počet místních zaměstnanců pracujících na zahraničních diplomatických misích. Nařídil též vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, na které se budou vztahovat omezení . Reagoval tak na sérii vyhošťování diplomatů z Česka, USA či Polska.
Příčinou ochlazení česko-ruských vztahů je vývoj ve vyšetřování výbuchu ve Vrběticích v roce 2014. Kvůli zjištění českých úřadů, že za útokem stojí ruští tajní agenti, vypukla diplomatická roztržka mezi oběma zeměmi. Česko i Rusko si vzájemně vyhostily desítky diplomatů a dalších zaměstnanců svých ambasád. Moskva obvinila Prahu, že jednala z popudu Washingtonu.
 |
Silné napětí panuje i mezi Ruskem a USA. Spojené státy v dubnu vyhostily deset diplomatů pracujících na ruském velvyslanectví ve Washingtonu v reakci na údajné ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb a na kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám. Též zavedly proti Rusku nové sankce.
O seznamu již dříve informovala ruská televize Rossija-1. Přišla se dvěma variantami seznamu. V obou bylo Česko společně s USA, Polskem, třemi pobaltskými státy, Velkou Británií a Ukrajinou. V první verzi ještě umístila Gruzii, pak místo ní Kanadu a Austrálii.
Moskva označila USA za nepřátelskou zemi v době, kdy se hovoří o možném uspořádání schůzky prezidentů obou zemí Bidena a Putina. O rusko-americkém summitu se spekuluje už týdny, přičemž obě strany dávají najevo, že na něm mají zájem. Příležitost přináší Bidenova první zámořská cesta, která má příští měsíc hlavu státu zavést do Evropy. Od 11. do 13. června bude v Británii kvůli summitu skupiny G7, načež se přesune do Bruselu na summit NATO, kde bude zřejmě jedním z hlavních témat právě Rusko.
Zmrazení účtu Rádia Svobodná Evropa
Moskva v pátek též zmrazila ruské účty ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“ a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL dnes zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat. USA v reakci uvedly, že je tyto kroky hluboce znepokojují a že se jedná o další pokus ruských úřadů umlčet v zemi nezávislá média.
Ruské úřady stanici vyměřily za 520 případů porušení zákona pokuty odpovídající částce zhruba 2,4 milionu dolarů (asi 51 milionů Kč), uvedla agentura AP. RFE/RL je odmítá zaplatit a obrátila se kvůli tomu na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
„Pracovníci ruského exekutorského úřadu zahájili řízení proti ruské pobočce RFE/RL kvůli nezaplaceným pokutám uděleným za porušení kontroverzního zákona o zahraničních agentech,“ uvedla stanice na svých internetových stránkách. Exekutoři v kancelářích strávili zhruba dvě hodiny sepisováním majetku a vybavení, práci novinářů nenarušili.
„RFE/FL bude dál bojovat proti zoufalým pokusům Kremlu cenzurovat nepohodlnou pravdu. Touto drsnou taktikou nás neumlčí a my své ruské publikum neopustíme,“ uvedl v prohlášení šéf stanice Jamie Fly.
Ruský zákon o „zahraničních agentech“, který se vztahuje na nevládní politické organizace a média přijímající finanční příspěvky ze zahraničí, označují jeho odpůrci pokus zdiskreditovat kritické zpravodajství. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor loni nařídil médiím, kterých se zákon týká, aby ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávaly dlouhé prohlášení objasňující, že obsah vytvořilo médium „plnící funkci zahraničního agenta“.
RFE/RL se nařízení odmítla podřídit; pokuty, které za to dostala, jsou podle ní součástí kampaně, jež má stanici přimět k odchodu z Ruska.
Označení za „zahraničního agenta“ se zdaleka netýká jen Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Ruské ministerstvo spravedlnosti do této kategorie řadí například i opoziční zpravodajský server Meduza a ode dneška i server V-Times.
