"Je málo pravděpodobné, že by se aliance formálně zapojila. V případě vojenské operace (proti Iráku) by se nejspíš vytvořila koalice podobná té, která již v Iráku působila," řekl ve čtvrtek britský ministr Straw v narážce na válku v Perském zálivu v roce 1991, které se účastnili i čeští vojáci.
Podobně jako Straw se nedávno vyjádřili i někteří američtí představitelé s tím, že je v této otázce těžko představitelný jednomyslný postoj členů NATO, který je přitom podmínkou rozhodování v alianci.
Generální tajemník NATO George Robertson v pondělí prohlásil, že nejvyšší představitelé 19 členských zemí NATO mají na nadcházejícím pražském summitu také jednat o tom, co udělají v případě, že neuspěje nová rezoluce OSN k odzbrojení Iráku. Řekl, že doufá, že šéfové států a vlád zemí NATO vyšlou při summitu "silný politický vzkaz" Iráku.
Šéf Pentagonu: Netrvalo by to déle než pět měsíců
Případná vojenská intervence USA proti Iráku by trvala nejdéle pět měsíců, rozhodně by nebyla třetí světovou válkou, ale krátkodobým konfliktem, uvedl ve čtvrtek americký ministr obrany Donald Rumsfeld.
"V případě nutnosti by USA zasáhly, a to způsobem, který by respektoval lidský život na obou stranách, ale s odhodlaností jednat a rychle ukončit práci. Nemohu dnes říci, zda by použití síly v Iráku trvalo pět dní, pět týdnů nebo pět měsíců, ale rozhodně by to netrvalo déle," řekl Rumsfeld v americkém rozhlasu.
Domněnku, že by se jednalo o velmi dlouhý konflikt, podle něj vyvrací zkušenost z války v Perském zálivu v roce 1991, kdy pozemní intervence vedená Američany skončila porážkou iráckých jednotek za čtyři dny. "Vojenská síla USA je navíc dnes mnohem větší než tehdy, zatímco u Iráku je tomu naopak, přestože určitě vlastní nějaké zbraně hromadného ničení," uvedl Rumsfeld.
Šéf Pentagonu nedávno zapochyboval o schopnosti zbrojních inspektorů OSN odhalit podle něj dobře ukryté zbraně hromadného ničení v Iráku. Washington a Londýn opakovaně zdůrazňují, že maření odzbrojovacích snah OSN Bagdádem by vedlo k jejich úderu na Irák. Někteří pozorovatelé usoudili, že jako záminka pro útok by jim mohlo posloužit již to, kdyby Irák trval na tom, že žádné takové zbraně nemá, a to do 8. prosince, dokdy má OSN předložit seznam svých zbrojních programů.
S přetrvávající vidinou možné války se ve čtvrtek večer britský premiér Tony Blair snažil vysvětlit své a americké záměry Iráčanům. V rozhlasovém projevu vysílaném v arabštině Blair zdůraznil, že by se nejednalo o nějakou nábožensky nebo ekonomicky motivovanou válku, ale o otázku odstranění zbraní hromadného ničení. Právě od Británie se očekává, že by se jako nejbližší americký spojenec připojila k možnému vojenskému úderu USA.
